Turecká centrální banka tento týden nevyužila šanci posílit vlastní kredibilitu a ve světle tlaku staronového prezidenta Erdogana demonstrovat svoji nezávislost. Na svém úterním zasedání totiž - oproti očekávání - ponechala úrokové sazby beze změny, což vzhledem k rychle rostoucí inflaci a výrazným vnějším nerovnováhám trhy znovu znejistilo a liru poslalo na historická minima.
Naposledy se turecká centrální banka odhodlala zvedat sazby na počátku června, kdy se ekonomika pohybovala na pokraji měnové krize. Již tehdy nicméně sílily obavy o její nezávislost, zejména s ohledem na předvolební komentáře prezidenta Erdogana, toužícího po větší kontrole nad měnovou politikou. Zvýšení sazeb společně s výrazným zjednodušením jejich struktury sice trhy na chvíli uklidnilo, nicméně se znovuzvolením Erdogana, který bude nově sám jmenovat guvernéra centrální banky, začala nervozita opět stoupat. A tento týden se pochyby naplnily...
Turecká centrální banka ve svém komentáři sice argumentuje, že není potřeba dále zvedat již tak vysoké úrokové sazby (aktuálně 17,75 %), protože snížení aktuálně více než 15% inflace zajistí zpomalující ekonomika a nový vládní ekonomický program. To se však zdá být až příliš ambiciózní předpoklad, jednak ve světle nedávných fiskálních stimulů, ale hlavně protože Turecko čekají již na jaře příštího roku komunální volby. A v těch půjde Erdoganovi znovu o hodně, což potřebnou fiskální restrikci úplně nenaznačuje. Na důvěryhodnosti pak konec konců nepřidá ani fakt, že ministrem financí je Erdoganův švagr a hlavní kvalifikací ostatních ministrů je spíše než erudice jejich loajalita prezidentovi.
A to je samozřejmě zvlášť nebezpečné v situaci, kdy je země silně závislá na zahraničním financování a potýká se s výraznými vnějšími nerovnováhami. Investoři totiž více než cokoli jiného oceňují kredibilní a předvídatelnou hospodářskou politiku, které se nyní Turecku akutně nedostává. S ohledem na dále akcelerující inflaci – na hony vzdálené 5% cíli centrální banky - lze proto očekávat, že i v následujících měsících zůstanou turecká ekonomika i lira nadále pod nemalým tlakem.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna si své krátkodobé zisky udržela i během včerejška a přiblížila se až na dohled hranice 25,60 EUR/CZK. Na své straně má poslední relativně silné jestřábí komentáře z ČNB, které navíc podpořil i šéf měnové sekce, když alespoň decentně poodkryl novou trajektorii úrokových sazeb z prognózy centrální banky. Nyní však už běží týden mlčení před dalším zasedáním bankovní rady, a tak trh může jen spekulovat, zda centrální bankéři seberou odvahu a v letošním roce už potřetí zvýší úrokové sazby. Prostor nepochybně mají, a tak vlastně není důvod tento krok odkládat. Zvlášť když jejich dlouhodobou metou jsou pro ČNB tři procenta a cesta k nim je ještě hodně daleká. Rozhodně nikdo nemůže říct, že tentokrát centrální bankéři na tuto variantu trh v posledních dvou týdnech nepřipravovali.
Zahraniční forex
Euro profituje na frontě s dolarem z výsledků jednání šéfa komise Junckera a amerického prezidenta Trumpa, díky čemuž se vrací zpět nad 1,17 EUR/USD. První zprávy sice naznačovaly kolaps jednání a zavedení cel na evropské automobily, nakonec však schůzka přinesla dohodu na vyjednávání o širším snižování celních tarifů mezi USA a EU, přičemž v mezičase by další cla být uvalena neměla. Američané se tak pro tuto chvíli vzdávají plánu na uvalení cel na evropské automobily, EU za oplátku slíbila navýšit import americké sóji a LNG.
Dnes sice bude eurodolar ve střehu s ohledem na zasedání ECB, nic zásadního však z Frankfurtu neočekáváme. Leda snad utvrzení trhů o scénáři normalizace měnové politiky načrtnutého Draghim v červnu, tj. postupné snižování nákupu aktiv od října (s úplným koncem v prosinci) a první zvyšování sazeb ne dříve než na konci léta 2019.