Po dalším zpřesnění jsme se dozvěděli, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku nasadila docela svižné tempo a ve srovnání s prvním kvartálem roku vzrostla 0,7 %. Meziroční tempo sice už tak oslnivě nevypadá (2,4 % vs. 4,1 %), avšak podepsal se na něm především vysoký srovnávací základ z loňského roku. Z pohledu již dříve zveřejněných čísel, kterým se věnuje nesrovnatelně větší pozornost, sice nejde o žádnou dramatickou změnu, avšak včera zveřejněná čísla umožňují mnohem podrobnější vhled do dění v českém hospodářství, respektive v jednotlivých sektorech. Třeba jak utrácejí, spoří, investují apod. Podívejme se proto na některé ze zajímavých momentů letošního roku.
Tím prvním je klesající míra ziskovosti firem, za níž v první řadě můžeme hledat zvyšující se náklady, to především ty mzdové. Pod tlakem nedostatku zaměstnanců, který funguje nejenom jako brzda pro další expanzi našeho největšího tuzemského odvětví - průmyslu, jsou firmy nuceny zvyšovat mzdy rychleji, než roste produktivita práce. Míra zisku vyjádřená jako podíl tzv. smíšeného přebytku na přidané hodnotě se dostává na necelých 47 %, což je mimochodem nejnižší úroveň za celé období od roku 1999. Ve srovnání s evropským průměrem jde o stále velmi dobrý výsledek. Pokud ovšem firmy chtějí v ČR dále expandovat, nezbývá nic jiného, než aby investovaly, protože vzhledem k rekordně nízké nezaměstnanosti už nemají zaměstnance kde brát, tedy odhlédneme-li od možnosti jejich přetahování od konkurence. Jak naznačují aktuální výsledky statistického úřadu, investiční aktivita nefinančních podniků v letošním roce nabírá na tempu. Podíl investic na přidané hodnotě sice nedosahuje 30 a více procent, ale rychle se k této hranici blíží. A to nejsou jen firmy, kdo začal ve větší míře investovat, ale dokonce i veřejný sektor, jehož investice ve druhém čtvrtletí rostly meziročně o téměř 23 %, respektive o 13 % za první polovinu roku. Zdá se tak, že se snad konečně lámou ledy, kdy veřejná sféra měla balík peněz určených na rozvoj, nicméně neměla je fakticky do čeho investovat.
Nejnovější data z ekonomiky jasně ukazují, že hlavním trendem letošního (a zřejmě i příštího) roku není pouze spotřeba, ale i tolik očekávané investice, které mají šanci posunout ČR k vyšší přidané hodnotě, produktivitě a nakonec i ziskovosti.
TRHY
CZK a dluhopisy
Ještě před dvěma týdny to vypadalo, že koruna vzala na vědomí platnou prognózu ČNB a začala posilovat. Nicméně poslední dny ukazují, že tato epizoda neměla dlouhého trvání a česká měna ztratila vůči euru zhruba 40 haléřů. Ani poslední zasedání bankovní rady ji nenadchlo, a tak se i včera pohybovala okolo 25,80 EUR/CZK. Tento týden ji nečekají žádné domácí události, které by jí mohly dodat na odvaze začít vzhlížet k úrovni 25,30, kde by se měla v průměru podle prognózy ČNB nacházet. Atraktivní úrokový diferenciál tedy není s ohledem na dění v zahraničí (i s ohledem na objem krátkodobého kapitálu) zřejmě stále až tak atraktivní.
Zahraniční forex
Kurz eurodolaru zůstává pod tlakem italské rozpočtové ságy, byť slovní přestřelka mezi Bruselem a Římem přece jenom ubrala na intenzitě. Ke zklidnění by mohlo přispět i to, že podle italských novin plánuje italská vláda rozpočtové deficity postupně redukovat až na 2 % HDP v roce 2021, tak aby klesala i výše dluhu k HDP (což za předpokladu pokračující konjunktury může být realistické).
Dnes by přece jenom měla být větší pozornost věnována americkým datům - indexu ISM a la podnikatelské náladě ve službách a ADP reportu z trhu práce alias předskokanem pátečních oficiálních dat. Dolaroví býci přitom vypadají pozitivně naladěni a vyčkávají na to, jak dopadne růst mezd. V této souvislosti je velmi zajímavou zprávou, že počínaje listopadem se Amazon rozhodl zvednout minimální hodinovou mzdu svých pracovníků na 15 USD (v Británii na 9,50 GBP), což je více než dvojnásobek minimální mzdy a podstatně více než platí drtivá většina maloobchodních řetězců v USA.
Dnes je na pořadu zasedání polské centrální banky. Tak jako v předchozích měsících od NBP nečekejme vůbec nic, aneb inflace je stále pod cílem, přičemž polské ekonomice se nadmíru daří. Guvernér Glapinsky tak v klidu může zopakovat svoji holubičí mantru o tom, že oficiální úroková sazba (1,50 %) zůstane beze změny až do konce roku 2019.
Ropa
Ceny ropy Brent setrvává v okolí 85 USD/barel, kde vyčkává na další impulzy. Včerejší nárůst zásob, který oznámil API, jej nepřinesl, dnešní oficiální čísla od EIA však mohou být o poznání zajímavější.
Pravdou nicméně je, že další růst cen nemusí přijít v reakci na žádný zásadní stimul, ale jako další zintenzivnění v současné chvíli převládající býčího sentimentu. Nakonec, pohled na forwardové křivky, indikátory fyzického trhu či marže rafinérií neindikuje na ropném trhu žádné enormní napětí, které by mělo ospravedlnit aktuální růst cen.