Do odchodu Velké Británie z EU sice zbývají už jen čtyři měsíce, ale Politico se domnívá, že stále není ani zdaleka jasné, zda tento rozchod proběhne na základě nějaké dohody, nebo ne. Odchod bez dohody, který by mohl nastat kvůli tomu, že britská premiérka Theresa May nemá pro její současnou podobu dostatečnou podporu v parlamentu, by pak měl řadu negativních ekonomických dopadů. Politico se ptá několika odborníků na ty nejvýznamnější.
Ranko Berich ze společnosti Monex poukazuje na to, že skutečný odchod bez dohody by znamenal, že Velká Británie se začne řídit pravidly Světové obchodní organizace, a to bez jakéhokoliv přechodného období. Pro britskou ekonomiku by to znamenalo „pohromu“, a to samé platí o jejích finančních trzích. tvrdí, že ztráty na HDP by v takovém případě do osmi let dosáhly 4,5 %, ale , Fathom Consulting i Capital Economics jsou pesimističtější. Podle ekonomů těchto společností by na britské hospodářství dolehla recese.
Konsenzus naopak panuje u projekcí vývoje kurzu libry. Ta by v případě neorganizovaného odchodu bez dohody oslabovala. Bank of England k tomu dodává, že hladký odchod by naopak znamenal, že investoři přehodnotí svůj pohled na výši škod způsobených britské ekonomice brexitem a kurz libry by posiloval. Opačně by působil chaotický odchod z Unie. Trhy přitom nebudou čekat do března příštího roku a zareagují ihned na známky toho, že schválení dohody je zablokováno. Podle některých názorů by pak kurz libry k dolaru mohl klesnout až o 10 %. Nastala by tedy podobná situace jako po hlasování o brexitu.
Oslabující libra by tlačila na růst inflace a k těmto tlakům by se přidaly problémy v obchodu se zahraničím a zaváděním cel. V tu chvíli by ekonomické problémy začaly na vlastní kůži pociťovat domácnosti. Klesl by i počet lidí přicházející za prací ze zahraničí a firmy by mohly mít problémy se získáním zaměstnanců na určité pozice. Capital Economics odhaduje, že inflace by se tak mohla dostat nad 3 % a „soustavně se držet nad 2 %“. Reakce centrální banky by pak záležela na tom, co by bylo hlavním tahounem vyššího růstu cen. BoE ve své listopadové analýze tvrdí, že pokud by inflace rostla kvůli problémům na nabídkové straně ekonomiky, musela by zřejmě jednat a zvýšit sazby i přes slábnoucí ekonomickou aktivitu. Výsledkem by byl ještě větší útlum.
Politico si všímá i toho, jak dohodu Velké Británie s EU komentuje americký prezident Donald Trump. Ta se podle jeho názoru zdá být velmi výhodná pro EU a „vyjádřil rezervovaný postoj ohledně obchodních vztahů mezi Británií a Spojenými státy“. Trump konkrétně uvedl, že je třeba „velmi vážně zkoumat, zda bude Velké Británii umožněn obchod“. Současná podoba dohody totiž podle něj naznačuje, že Velká Británie s USA nebude schopná obchodovat, a „to by nebylo dobré“. Trump pak vyjádřil naději, že britská premiérka Mayová nemá nic podobného v plánu a „bude schopná s tím něco udělat“.
Zdroj: Politico