Budapešťské pouliční protesty proti nové legislativě upravující přesčasovou práci (bryskně přezdívané „otrokářský zákon“) poukazují na zranitelnost neliberálních demokracií, které se objevily ve střední Evropě. Zákon, zavedený bez jakéhokoli projednání, se snaží omezit náklady na pracovní sílu a mobilitu s cílem udržet v Maďarsku přímé zahraniční investice (PZI) – a pracovní místa. Prospívá také zaměstnavatelům, včetně nových elit s politickými konexemi, které obklopují premiéra Viktora Orbána.
Za událostmi je ale víc. Svárlivá povaha neliberálních vlád v regionu brání utváření konsenzu a natolik oslabil akademické svobody a nezávislé instituce, že dusí kreativní politická řešení ekonomických problémů. Jediným mechanismem zpětné vazby v regionu se tak staly demonstrace a občanská neposlušnost. Rozsáhlé protesty, jimž nyní čelí Orbánův režim, jsou možná jen ochutnávkou toho, co teprve přijde.
Obtížné podmínky
Podmínky, s nimiž se dnes region potýká, by bylo obtížné zvládat i pro ty nejčilejší a nejotevřenější vlády, natož pro ideologicky zaslepené neliberální režimy v Maďarsku a Polsku. Středoevropské trhy práce jsou napjaté a překypují nedostatky pracovních sil. Nezaměstnanost klesla, zatímco reálné mzdy výrazně vzrostly (ač jejich hladiny jsou stále pod průměrem vyspělých zemí Evropské unie).
Tento stav je odrazem silného růstu v regionu a ubývající pracovní síly. Středoevropské ekonomiky v posledních letech expandují tempem převyšujícím 3 % ročně díky stále vysokým transferům z EU a domácí měnověpolitické stimulaci v rámci nebo ve stínu kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky. Podle nedávné zprávy Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) se v regionu stal široce rozšířeným nedostatek pracovních sil, zejména kvalifikovaných, neboť pracujících ubývá vlivem stárnutí a emigrace obyvatelstva. Rozvíjející se Evropa „rychleji stárne, než bohatne,“ konstatuje EBRD. Také automatizace vyžaduje čerstvě kvalifikované pracovní síly, které na trhu chybí. Všechny tyto faktory tlačí mzdy nahoru.
V Maďarsku míra nezaměstnanosti na podzim roku 2018 klesla pod 4 %, zatímco reálné mzdy v posledních třech letech rostly o 6-7 % ročně navzdory stagnaci růstu produktivity (která sama o sobě zřejmě souvisí s emigrací pracujících s vysokou kvalifikací). Zaměstnavatelé si teď stěžují na nedostatek pracovních sil a nadnárodní firmy údajně zvažují přesun podnikání zpět na západ nebo do levnějších kandidátských zemí EU v jihovýchodní Evropě.
Blížící se automatizace
Není to planá hrozba. Konkurence činností přesouvaných ve výrobním sektoru zpět do západní Evropy a na jih Evropy ohrožuje ve střední Evropě tradiční pracovní místa. Automatizace a překotné technologické změny v produkci vozidel usnadňují přesun závodů do vyspělých evropských ekonomik s vyššími mzdami, který by firmám zjednodušoval logistiku. Jihoevropské kandidátské země EU procházejí procesem přizpůsobování svých zákonů legislativě EU, čímž pro PZI vytvářejí podnikatelské prostředí kompatibilní s EU – a hladiny a růst tamních mezd jsou podstatně nižší než ve střední Evropě.
Právě za těchto okolností přišla maďarská vláda se svou novelizací zákona o přesčasové práci. Zákon umožňuje zaměstnavatelům požadovat ročně až 400 hodin přesčasů (ekvivalent 50 pracovních dnů navíc), splatných v průběhu tří let. Pokud zaměstnanec odejde z místa dřív, než stanoví smlouva, odměna nemusí být vyplacena vůbec. Vzhledem k tomu, že Orbánova strana Fidesz má dvoutřetinovou parlamentní většinu, zákon prošel zrychleně během necelého měsíce.
Diktát shora
Propukly demonstrace, což vládu přinutilo některé prvky novelizovaného zákona na veřejnosti interpretovat flexibilněji. Absence projednání a silná reakce veřejnosti připomíná pokus vlády v roce 2014 zavést „internetovou daň“, která byla v reakci na všeobecné protesty stažena.
Intervence a využívání diskrečních pravomocí shora dolů jsou u pravicových vlád na denním pořádku. V posledních letech jsme ve středoevropských zemích zaznamenali snižování cen energií a netržní transakce aktiv. Ve Spojených státech prezident Donald Trump vyvíjí nátlak na konkrétní firmy, aby nepropouštěly a nepřesouvaly podnikání do zahraničí.
Jak ve své nové knize The Curse of Bigness dokládá Tim Wu z Columbijské univerzity, velký byznys a autokraté mají sklon tajně spolupracovat. Výměnou za určité výhody získávají korporace příznivé zacházení (třeba monopolní moc a omezení práv zaměstnanců). V Maďarsku se má za to, že „otrokářský zákon“ nejvíc zvýhodňuje nadnárodní společnosti. Nejde ale jen o ně: i vláda teď tvrdí, že výhodný bude hlavně pro malé a střední podniky, mezi něž patří nové soukromé sektory s politickými vazbami.
Cesta pro střední Evropu?
Střední Evropa je na ekonomickém předělu. Starý konvergenční model byl tažen exportem, opíral se o přístup na trh a k financování EU a podporoval fyzické investice, dohánění produktivity a nízké mzdové náklady. Sice regionu dobře sloužil, ale už se vyčerpal. Střední Evropa potřebuje nový, inovačně ukotvený růstový model, který se nebude zakládat na ceně práce, nýbrž na vysoce kvalitní pracovní síle, což vyžaduje investice do školství a celoživotního vzdělávání, jakož i zlepšení sociálních politik. Je nezbytné podle toho upravit priority rozpočtových výdajů a povzbuzovat akademickou svobodu, kreativitu a dialog – ty jsou přitom čím dál nedostatkovějším zbožím.
Pro neliberální demokracie v regionu bude ovšem těžké tento posun zvládnout, protože odrazují svobodné myšlení a novátorství a nevoní jim instituce, jejichž motorem jsou odborné poznatky. V Maďarsku se například vládní parlamentní většina vyhýbá potřebě projednávat cokoli s opozicí nebo spolupracovat s nejchytřejšími a nejnadanějšími lidmi v zemi.
Dobrou zprávou je, že až začne být nutnost poradit si s hospodářskou změnou nevyhnutelná, přirozené nedostatky neliberálních demokracií nakonec povedou k jejich nahlodávání. Demonstrace a občanská neposlušnost, které se v současnosti odehrávají v Maďarsku, jsou možná pouhou ochutnávkou věcí příštích.
Autorka: Piroska Nagy-Mohacsi je programová ředitelka a seniorní badatelka v Institutu pro globální záležitosti při London School of Economics.
Copyright: Project Syndicate, 2019.
www.project-syndicate.org