Americká centrální banka sice začíná být lehce nervózní z inflace, která se stále nachází pod 2% cílem, ale prozatím s tímto faktem nehodlá aktivně bojovat. Šéf Fedu Powell a jeho kolegové totiž stále věří, že (jádrová) inflace bude pod cílem jen přechodně. Jinak řečeno Fed se zatím nechystá provést preventivní snížení úroků, které by fungovalo jako pojištění proti nízké inflaci a poklesu dlouhodobých inflačních očekávání. Dodejme, že za takovou akci nelze považovat aktuální snížení úrokové sazby, kterou Fed úročí dobrovolné rezervy bank. Jak J. Powell na tiskovce zdůraznil - toto kosmetické snížení z 2,40 % na 2,35 % není měnově-politickou akcí.
Provedeme-li ovšem konfrontaci poměrně optimistického vystoupení šéfa Fedu a relativně holubičího komentáře FOMC, tak si nelze nevšimnout zjevné diskrepance. Na jedné straně totiž stojí Powellova slova o zdravém domácím trhu práce a ustupujících externích rizicích a na straně druhé si lze v komentáři přečíst suché holubičí konstatování, že inflace poklesla a nachází se pod 2% cílem. Každopádně již v následující dnech, kdy mají vystoupit další vlivní členové vedení americké centrální banky (Clarida, Williams) uslyšíme, zdali mezi členy FOMC opravdu panoval konsensus o tom, že Powell na tiskové konferenci posune hodnocení ekonomické situace do daleko neutrálnější podoby (než jak vyzněl komentář).
Americká centrální banka tedy zůstává ve vyčkávací pozici, přičemž větší pozornost bude tentokrát věnována spíše příchozím inflačním datům. Dodejme, že americká inflace by se po velmi slabém prvním čtvrtletí měla vzchopit a centrální bankéře z Fedu přece jenom uklidnit. Neboli inflační data by v následujících měsících neměla poskytnout Fedu záminku, aby o snížení úroků začala reálně uvažovat.
Po americkém Fedu dnes přichází na řadu i ČNB, která své rozhodnutí oznámí dnes v jednu hodinu odpoledne. Z posledních komentářů místních centrálních bankéřů je patrné, že dveře jsou otevřené jak pro navýšení sazeb, tak i jejich stabilitu. Rozhodnout má prognóza, o níž trhy zatím vlastně nic neví, takže těžko soudit, jak zapůsobí i na samotné bankéře. Jasná chuť zvyšovat sazby zde stále přetrvává, takže jde jen o to, jak přesvědčivý bude nový příběh z dílny bankovních prognostiků.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se drží nad hranicí 25,60 EUR/CZK a je tedy na hony vzdálená dosud platnému výhledu ČNB. Je tak vlastně i hlavním argumentem, proč by ČNB mohla dnes zvýšit úrokové sazby, protože ostatní čísla z tuzemské ekonomiky až tak přesvědčivě pro růst sazeb nevyznívají. Samozřejmě s výjimkou březnové inflace, nicméně jde o staré číslo ovlivněné faktory, na které prsty centrální banky nedosáhnou. ČNB by navíc měla spíše vzhlížet k inflaci v roce 2020, než k minulému výsledku. Tu právě naznačí až nová (dosud tajná) prognóza, nad níž se centrální bankéři budou dnes rozhodovat. Ukáže rovněž, jestli ČNB zůstává – pokud jde o výhled ekonomiky nebo kurz koruny – v super-optimistickém módu. Finanční trhy by nicméně ani další zvýšení sazeb nemělo zaskočit, zvlášť když se ukáže, že může být jedním z posledních v tomto cyklu.
Dnešní zasedání nemusí přinést pouze vyšší sazby, ale i změnu pohledu na další vývoj výnosové křivky. ČNB totiž doposud stále kladla velký důraz na rychlé posilování koruny, které se stále nedostavuje, a tak je otázkou, zda jej bude chtít na překoupeném trhu nějak dále podpořit. I proto bude jedním z nejzajímavějších výstupů dnešního zasedání prognóza kurzu.
Zahraniční forex
Volatilita eurodolaru se během včerejšího zasedání Fedu sice zvýšila, ale aktuálně se pohybuje na podobné úrovni jako před ním. Dodejme, že euru již v úterý dodalo jistou podporu zrychlení HDP v prvním čtvrtletí (z 0,2 % na 0,4 %).
Neutrální postoj Fedu nemusí svědčit některým měnám z emerging markets, což může platit jak pro zranitelnou tureckou liru, tak nízkoúročený forint.
Ropa
Ropa Brent se opět dostává pod tlak, tentokrát v reakci na prudký nárůst zásob surové ropy (+9,9 mil. barelů) ve Spojených státech. Ty se tak v celkovém vyjádření - navzdory agresivním produkčním škrtům kartelu OPEC - dostaly na nejvyšší úroveň od září 2017. Medvědí náladu pak navíc vylepšila také týdenní produkční čísla, která potvrdila další růst americké produkce, a to na znovu rekordních 12,3 mil. barelů denně.