Energetická společnost vyplatí akcionářům dividendu 24 korun za akcii před zdaněním. Dnes ráno o tom po téméř 19 hodinách jednání rozhodla valná hromada firmy. Jde o nejnižší dividendu za posledních 12 let. Mezi akcionáře bude rozděleno 12,9 miliardy korun z loňského zisku firmy, stát jako majoritní akcionář získá zhruba devět miliard korun. Návrh podalo představenstvo . Celé jednání valné hromady energetické společnosti ČEZ trvalo více než 20 hodin, déle nikdy nezasedala.
Rozhodným dnem pro uplatnění práva na dividendu je 2. července. Nižší výši dividendy naposledy akcionáři schválili na valné hromadě v roce 2007 ze zisku roku 2006, kdy činila 20 korun za akcii. Nejvyšší byla za rok 2009, a to 53 korun za akcii, loni vyplatil 33 korun za akcii. Generální ředitel Daniel Beneš dříve uvedl, že letos firma vyplatí akcionářům na dividendách 99 procent zisku očištěného o mimořádné vlivy, což je dosud nejvyšší podíl.
Tím, že prošel návrh vedení , nebyl schvalován protinávrh zástupce části minoritních akcionářů Michala Šnobra, který požadoval z loňského zisku vyplacení dividendy 35 korun na akcii. Akcionáři kolem Šnobra iniciovali loni valnou hromadu, která se uskutečnila na konci listopadu. Šlo o první valnou hromadu svolanou na popud minoritního akcionáře.
Šnobr dnes v noci ČTK řekl, že akcionáři, které sdružuje, budou kvůli možnému prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady iniciovat svolání další valné hromady . Důvodem podle něj je, že bod nebyl zařazen na aktuální valnou hromadu firmy a ze strany představenstva společnosti na ní byly dotazy k tématu nedostatečně zodpovězeny. "S prodejem nesouhlasíme kvůli tomu, že jde o strategický, významný majetek," uvedl.
Valná hromada navzdory celonočnímu jednání začala ve středu v 11:00 a trvala 20 hodin. Je o nejdelší valnou hromadu . ČEZ také mění strategii, chce se ještě více soustředit na český trh. V zahraničí se do budoucna zaměří hlavně na služby související s moderní decentrální energetikou. Generální ředitel Daniel Beneš dříve uvedl, že firma plánuje kromě dříve avizovaného Bulharska prodat majetek v Rumunsku a Turecku. Skupina podle něj zvažuje i prodej elektráren v Polsku.
V dozorčí radě nahradil Vaněček Šárku Viklerovou. Změnu navrhlo ministerstvo financí, přes které vlastní stát majoritu ve firmě. Některá média dříve uvedla, že Vaněček má podporu předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. Komunisté tolerují koaliční vládu ANO a ČSSD, při dnešním hlasování o nedůvěře kabinetu se zdrželi hlasování. Akcionáři ČEZ dnes dále rozhodli, že Vaněček zůstane i ve výboru pro audit firmy.
Jednání valné hromady přerušil na 45 minut protest aktivistů ekologické organizace Greenpeace. Do sálu kongresového centra Cubex, kde se akce koná, vniklo kolem středečního poledne šest aktivistů. Další dvacítka zůstala stát v přísálí nad schodištěm. Protestovali proti možnému prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady. Na výzvu policie budovu v poklidu opustili.
Majoritním vlastníkem firmy je stát prostřednictvím ministerstva financí - vlastní 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě tak vesměs končí podle přání resortu. Výsledky se loni podle dřívějších vyjádření představitelů firmy dostaly na pomyslné dno. Očištěný čistý zisk, ze kterého se vyplácí dividenda, klesl proti roku 2017 o 37 procent na 13,1 miliardy korun.
Akcionáři kolem Šnobra chtějí kvůli Počeradům další hromadu ČEZ
"S prodejem nesouhlasíme kvůli tomu, že jde o strategický, významný majetek," uvedl Šnobr k elektrárně Počerady. Právě z podnětu akcionářů kolem Šnobra se loni v listopadu uskutečnila první valná hromada ČEZ svolaná na popud minoritního akcionáře. Šnobr a spol. tehdy podali hned v úvodu valné hromady protest proti programu jednání, který podle nich ČEZ nezákonně zúžil, a jednání akcionářů záhy opustili. ČEZ argumentoval, že přijal na pořad valné hromady všechny body, které právně mohl, a představenstvo ji svolalo podle zákona.
Protestem některých menšinových akcionářů proti tomu, že na její program nebyl opakovaně zařazen bod o možném prodeji elektrárny Počerady valná hromada ve středu začala. "Pokoušíme se o to už potřetí za sebou a nic se neděje. Považujeme to za šikanování," uvedl Šnobr. Podle ředitele útvaru právní služby ČEZ Patrika Bureše však tato záležitost do působnosti valné hromady nespadá.
O elektrárnu Počerady má zájem společnost Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. V říjnu loňského roku to potvrdil generální ředitel firmy Luboš Pavlas. Tykačova společnost Vršanská uhelná jednala s ČEZ, kterému elektrárna nyní patří, o její koupi předloni. Dozorčí rada ČEZ ale transakci neschválila.
V roce 2013 uzavřela Vršanská uhelná s ČEZ dlouhodobou smlouvu o dodávkách uhlí do elektrárny Počerady na 50 let, jejíž součástí byly i dvě opce na prodej elektrárny. První opci mohl ČEZ na základě smlouvy využít už v roce 2015. Tehdy ji nevyužil a elektrárna zůstala jeho majetkem. O druhé opci na prodej k roku 2024 musí ČEZ rozhodnout do konce letošního roku.
Elektrárna Počerady leží mezi městy Louny a Most. Svým instalovaným výkonem 5 x 200 MW patří k největším uhelným elektrárnám v zemi.
(Zdroj: čtk, Reuters, ČEZ)