Lídři 26 zemí Evropské unie se dnes nad ránem po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Výjimku ze závazku si vyjednalo Polsko, o jehož pozici bude jednat summit v červnu příštího roku. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Závěry obsahují zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko.
Velká většina zemí byla již před jednáním připravena přihlásit se k principu, podle něhož do poloviny století veškeré emise oxidu uhličitého v EU vyváží například výsadba stromů. Česko, Polsko a Maďarsko však přišly s požadavky zohledňujícími jejich specifickou situaci. Polsko požadovalo především to, aby usnesení přislíbilo dostatek finanční pomoci pro přechod k čisté energii u regionů závislých na fosilních zdrojích.
"Víme, že je potřeba vzít v úvahu různé podmínky jednotlivých zemí a rozdílné startovní pozice," prohlásil Michel po jednání trvajícím více než šest hodin. Varšava si nakonec vyjednala výjimku, která jí umožní připojit se k závazku později.
Naproti tomu českému požadavku na přímou zmínku o jaderné energii ostatní členské země vyšly vstříc a Praha se ke klimatické neutralitě přihlásila.
"Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu," uvádí věta, která přesvědčila českého premiéra Andreje Babiše k souhlasu.
Lucemburský premiér Xavier Bettel, který se společně s Rakouskem bránil hodnotit jádro jako ekologickou energii, byl po jednání spokojen s tím, že nevznikne přímá vazba mezi unijními penězi a podporou atomové energie.
Lídři již o dohodu neúspěšně usilovali na červnovém summitu, kde se k závazku odmítlo přihlásit Česko, Polsko, Maďarsko a Estonsko. Nový šéf unijních summitů po jednání vysvětloval, v čem je podle něj rozdíl mezi tehdejším nesouhlasem a nynější polskou výjimkou.
"Sdílíme stejný cíl, ale jedna země se rozhodla, že potřebuje více času," prohlásil Michel. Polsko jako pátá největší unijní ekonomika zakládá podstatnou část výroby své energie na uhlí a obává se, že zavírání uhelných elektráren tvrdě dopadne na životní úroveň obyvatel.
Za úspěch označila výsledek jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která ve středu představila svůj plán na přechod ke klimaticky odpovědnému hospodářství. Ten počítá mimo jiné s fondem na podporu uhelných regionů, s nímž mají být spojeny investice ve výši až 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).
"Pokud jedna země potřebuje trochu více času, je to podle mě v pořádku," podotkla německá politička na adresu Polska, které má být zásadním příjemcem peněz ze zmíněného fondu.
Babiš: Je černé na bílém, že bez jádra ČR neutralitu nezvládne
Česká republika se dnes mohla přihlásit k ambici Evropské unie dosáhnout do roku 2050 uhlíkovou neutralitu, protože se do závěrů zasedání Evropské rady podařilo prosadit zmínku o jaderné energii. Uvedl to český premiér Andrej Babiš, podle něhož jednání pro ČR dopadla velice dobře. Společné prohlášení lídrů EU ale neobsahuje slova o podpoře jádra, pouze formulaci, že některé členské země řadí tento zdroj do svých "energetických mixů".
"Teďka je to konečně černé na bílém, že zkrátka my bez jádra tu uhlíkovou neutralitu nedáme," prohlásil Babiš poté, co se všechny státy EU s výjimkou Polska přihlásily ke zmíněnému ekologickému cíli. Při jeho splnění by v polovině století veškeré emise oxidu uhličitého v evropském bloku neutralizovala ekologická protiopatření.
Český premiér před odletem do Bruselu hovořil o tom, že Evropská rada by měla uznat jádro jako "čistý" energetický zdroj a požadoval ujištění v tom smyslu, že EU nebude bránit rozvoji jaderné energetiky v ČR. Do závěrů summitu se ale dostala obecná formulace. "Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu", zní pasáž prosazená Babišem.
Po zasedání unijních lídrů premiér uvedl, že takovéto znění mu stačí, ačkoli navrhoval i jiné varianty. "Jasně jsme řekli, že pokud chceme dosáhnout uhlíkovou neutralitu v roce 2050, tak to jádro tam musí být. To se povedlo," řekl novinářům. Dodal, že čelil silnému odporu dalších unijních lídrů a že byl "celý večer sám".
Při odchodu ze sídla Evropské rady komentoval také vývoj v Británii, kde první odhad volebního výsledku naznačoval velký úspěch vládních konzervativců. "Vypadá to na drtivé vítězství (premiéra Borise) Johnsona. Takže pokud splní to, co říkal, tak brexit nastane koncem ledna příštího roku," uvedl. Takový výsledek by jej prý netěšil, protože Británie "pro nás byla spojenec ve vícero záležitostech".
Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel
Evropští lídři na bruselském summitu také projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.
Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.
"Evropská rada vyzývá svého předsedu, aby posunul jednání kupředu s cílem dosáhnout konečnou dohodu," píše se v krátkém textu závěrů schválených summitem. Michel bude v příštích měsících s jednotlivými členskými státy debatovat o jejich prioritách a hledat kompromisy. Podle některých diplomatů hodlá svolat mimořádný summit věnovaný pouze rozpočtu zřejmě na únor, definitivně to však zatím nepotvrdil.