Europoslanci dali zelenou pravidlům o udržitelných investicích

Zástupci Evropského parlamentu (EP) se v pondělí s Radou Evropské unie dohodli na návrhu pravidel pro definici "udržitelných" investic souvisejících s dlouhodobými klimatickými cíli unie. V noci na dnešek to na twitteru oznámili členové vyjednávacího týmu EP. Klíčový spor kolem jaderné energetiky se podařilo vyřešit kompromisem, s nímž jsou spokojeni jak její odpůrci v EP, tak zastánci ze skupiny členských zemí včetně Česka.

Hlasitě v tomto ohledu vystupoval český premiér Andrej Babiš, který minulý čtvrtek na posledním summitu EU požadoval uznat jádro jako čistý, bezemisní zdroj elektřiny, který bude klíčový pro dosažení uhlíkové neutrality k roku 2050. Česká republika spolu s Maďarskem a Polskem nakonec prosadila do závěrů summitu větu o využívání jaderné energie.

Česko bylo zároveň jednou z devíti zemí EU, které před týdnem návrh nařízení o "udržitelných financích" odmítly. Důvodem byly obavy, že investice do jaderné energetiky či využívání plynu by nebylo možné označovat za ekologicky přínosné.

Finsko, které aktuálně předsedá Radě EU, ve snaze jednání odblokovat v pondělí předložilo kompromisní návrh a tomu teď dali zelenou i vyjednavači EP.

"Vyjednávací tým parlamentu dal právě zelenou finální dohodě o taxonomii (udržitelných financí), přičemž vyváženost dohody je zachována," uvedl na twitteru předseda výboru EP pro životní prostředí (ENVI) Pascal Canfin. Dohodu označil za velmi důležitý krok vpřed. Podle jeho kolegyně Sirpy Pietikäinenové návrh kromě "zelených produktů" definuje, jaké investice podporují přechod EU na bezemisní hospodářství.

Čeští diplomaté označují mírně upravený návrh za rozumný kompromis, který nevylučuje, že by v budoucnu mohla být jaderná energetika označena za "zelenou" aktivitu. Europoslanec a člen výboru ENVI Alexandr Vondra na twitteru napsal, že upravený návrh jádro "nezařazuje mezi špinavé technologie, jak chtěl EP, ani ji nezvýhodňuje jako zelenou, jak chtěla ČR". Stejně jako bylo i jádro označeno za zdroj nezpůsobující zásadní ekologické škody, což oběma dává do budoucna šanci na přístup k udržitelným investicím v rámci přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství.

Právě pro investice do udržitelných energetických projektů je nová klasifikace označovaná za "zelenou taxonomii" klíčová. Brusel odhaduje, že během následujícího desetiletí budou v rámci klimatické transformace potřeba investice přes jeden bilion eur (více než 25 bilionů Kč). Investoři se díky systému mají dozvědět, kam mohou směřovat své peníze.

"Zelený standard EU bude znamenat, že lidé už nebudou lákáni na falešné zelené investice a peníze místo toho budou proudit do udržitelných projektů, jako je elektromobilita či obnovitelné zdroje," komentoval výsledek Luca Bonaccorsi z nevládní organizace Transport & Environment. Ta jako mnohé další kritizovala dosavadní neexistenci pravidel, z níž profitovaly firmy vydávající pochybné projekty za ekologicky udržitelné.

Některé státy, například Polsko, Rumunsko či Bulharsko, však podle informací ČTK s dohodnutým kompromisem nesouhlasí. Zatím proto není zcela jisté, zda jej ve středu schválí velvyslanci členských zemí, nebo zda se podaří odpůrcům dát dohromady počet hlasů potřebných k jeho zablokování.

Pokud dohodu schválí členské státy i plénum EP, bude to první krok ke konečnému vypracování podrobné klasifikace, s níž by Evropská komise měla přijít do roku 2021.