Nečekaný pokles francouzské a italské ekonomiky v posledním loňském kvartálu se nesetkal s velkou odezvou, ale zanechal obavy, jak to bude vypadat s největším členem eurozóny. Nakonec nikoli tak zle - dnes zveřejněná stagnace ekonomiky v kontextu revize předchozího čtvrtletí není negativním překvapením a meziroční růst nezpomalil tak výrazně, jak se čekalo. Navzdory tomu se euro z čísel nijak neradovalo a vůči dolaru ráno víceméně stagnovalo. I to naznačuje, že tlak na společnou evropskou měnu nebude lehké zlomit a že nestačí, aby nová data pouze nezklamala.
Očekávaný odraz eurozóny se asi odkládá
Později dopoledne jsme dostali první odhad HDP za 4Q v celé eurozóně. Mezikvartálně to je těsný růst o 0,1 procenta (v souladu s odhady), což ale není tak důležité. Podle nás je podstatnější, že ekonomika eurozóny nedokázala využít ani situaci, kdy odeznívala rizika spojená s obchodní válkou USA - Čína nebo s brexitem. Právě z tohoto titulu velká část trhu včetně nás dříve sázela na odraz eurozóny vzhůru, který měl nabírat na tempu během letoška.
Od začátku roku se ale bohužel ukazuje, že je třeba optimismus o Evropě přehodnotit. Zlepšení se sice událo v měkkých indikátorech, PMI se stabilizovaly a místy zlepšily, ale tvrdá čísla jsou špatná. Průmysl v Německu (ale i jinde) dál propadá a reálně hrozí, že se délka propadu už podepíše na odolnosti spotřebitelské poptávky. HDP zaostává za potenciálem a do toho výhled pro první kvartál kalí koronavir.
Epidemie se jednoznačně podepíše na čínské ekonomice, jen se zatím neví jak moc. Odhady jsou různé, na meziročním růstu HDP v 1Q může Čína ztratit asi 1,5 procentního bodu. A navzdory snaze vlády a přirozené tendenci dohánět jednorázové ztráty v dalších čtvrtletích se zřejmě nepodaří udržet celoroční růst na 6 procentech.
Problémy z Číny se mohou přenášet do Evropy
Dopad na zbytek světa se bude odvíjet od hloubky a struktury čínského zpomalení. Zprávy z této země přitom naznačují, že nepůjde o pouhé odložení spotřebitelské poptávky v čase. Ztráty na službách se nahradit nepodaří a zavřené továrny a omezení pro dopravu asi způsobí i problémy v průmyslu a dodavatelských řetězcích, tedy nabídkový šok. Rozsah ale zůstává velkou neznámou.
Pokud se ovšem bude ekonomická nákaza z Číny šířit dál, s velkou pravděpodobností opět dolehne především na Evropu a její vývozně a průmyslově silně exponované jádro - Německo. Zatímco normálně by asi ekonomiky v eurozóně měly tendenci kompenzovat slabý 4Q v následujícím kvartále, s čínskou nákazou to půjde hůř.
Z tohoto pohledu přehodnocujeme naši sázku na evropské oživení skrze cyklické sektory či průmysl (prezentovanou v ročním výhledu). Koronavirus a jeho možné důsledky znamenají, že se odraz Evropy vzhůru komplikuje, a tyto sektory tak budou spíše zaostávat.
Euro možnou obětí carry obchodů
K další důležité změně pak možná už dochází na eurodolaru. Tento pár se dostává pod setrvalý tlak prakticky bez ohledu na zprávy, pohyb výnosů nebo data. Euru podle nás hrozí, že se stane obětí carry obchodů, respektive tento proces už možná probíhá.
Pro připomenutí, při tomto typu obchodů si investor půjčuje nízko úročenou měnu, konvertuje do měny s vyšším úrokem, a případně ještě peníze umístí do dalšího aktiva v této měně. Vzhledem k extrémně nízkému úročení je euro už dlouhou dobu atraktivní jako finanční měna a jeho atraktivita dál roste s evidencí slabšího růstu i riziky aspoň pro nejbližší měsíce. ECB v dohledné době úročení eura rozhodně nezvedne, spíše se sází na opak. Z pohledu investora do carry obchodu tím klesá riziko, že mu finanční měna během držení pozice posílí a zakousne se do výnosu z celého obchodu.
Na devizovém trhu pak nemůžeme úplně opomíjet ani technickou stránku, která je pro euro rovněž nepříznivá. Poté, co se pár bez problému odpoutal od 1,0900, má otevřenou cestu dál dolů do oblasti 1,07, případně až k 1,05, kde byl naposledy v prvním kvartále 2017.
Tlaku na euro může částečně využít i koruna
Pokud půjdeme v úvaze dál, česká koruna nabízí podobně jako třeba dolar "rozumné" kladné úročení, díky čemuž do ní také v omezené míře (menší trh) mohou mířit peníze a posilovat ji na úkor eura. Na druhou stranu si nadále myslíme, že pozice řady velkých investorů v koruně už od nákupů kolem konce intervenčního režimu musejí být poměrně velké (vzhledem k interním limitům), takže příliv peněz do koruny by neměl být příliš masivní. Navíc tu reálně hrozí, že se proti posilování měny postaví centrální banka. Ta minulý týden zvedla úrokové sazby, ale v prognóza jí napovídá výhledové snížení a silná měna by bankéře k takovému kroku mohla přesvědčit.