ČNB už podruhé během posledních dvou týdnů snížila svoji hlavní úrokovou sazbu, tentokrát o tři čtvrtiny procentního bodu na 1 %. Repo sazba se tedy vrací na úroveň, kde byla naposledy v létě 2018, nicméně je pravděpodobné, že na této úrovni dlouho nezůstane. Bankovní rada se totiž rozhodovala na základě aktualizované prognózy předpokládající útlum ekonomiky v rozsahu, který zde byl po roce 2008.
Centrální bankéři nechtěli blíže aktuální výhled ČNB specifikovat, nicméně z jejich slov vyplynulo, že by podle jejich scénářů mohl pokles ekonomiky dosáhnout okolo 4-5 %. Konkrétně pro druhé čtvrtletí zaznělo číslo -4 %.
To je s ohledem na probíhající útlum způsobený nejenom domácími regulacemi, ale poklesem poptávky v zahraničí, docela silný – ne-li přímo optimistický – předpoklad. A proto předpokládáme, že k sazbám ČNB ještě rozhodně neřekla poslední slovo. Vedle sazeb se ČNB rozhodla snížit i tzv. proticyklickou kapitálovou přirážku pro banky, což neznamená nic jiného, než že banky v ČR budou muset držet relativně méně kapitálu než doposud. S ohledem na povahu tohoto nástroje jde o logický krok, zvlášť v situaci, kdy ČNB držela tento poměr téměř na maximu.
Velké naděje trhy vkládaly do možnosti vstupu ČNB na dluhopisový trh nebo přímo zavedení nějaké formy kvantitativního uvolňování. Tady však centrální banka očekávání s ohledem na stav legislativy naplnit zatím nemohla. Novela zákona o ČNB, která by jí umožnila volně obchodovat na sekundárním trhu, leží už několik let zaseknutá v parlamentu a možnost dostat ji do zrychleného projednávání nevyšla. ČNB proto dál může ovlivňovat jen nejkratší úrokové sazby, a „řídit“ výnosovou křivku ani v době výprodejů zatím – na rozdíl od jiných zahraničních centrálních bank – nijak vlastně nemůže. Proto asi i nadále uvidíme poměrně vysoká rozpětí mezi krátkými sazbami a dlouhými výnosy, zvlášť v situaci, kdy zahraniční investoři opouštějí trh, a stát avizuje výrazné prohloubení schodku rozpočtu.
Celkově lze říct, že byť ČNB byla v posledních dvou týdnech docela akční, neřekla ještě poslední slovo. Předpokládáme, že k dalšímu snížení úrokových sazeb se centrální banka odhodlá nejpozději na květnovém zasedání, kdy bude mít na stole nejenom více informací z ekonomiky, ale i novou regulérní prognózu.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruna si po včerejším jednání bankovní rady ČNB, která snížila hlavní úrokovou sazbu o tři čtvrtě procentního bodu, připsala vůči euru zhruba 30 haléřů a den končila v blízkosti hranice 27,20 EUR/CZK. Přitom k samotné koruně ČNB vlastně neřekla nic nového. Zopakovala připravenost v případě nadměrných výkyvů kurzu zasáhnout, a to i třeba na mimořádném zasedání. Finanční trhy se už nějaký čas připravovaly na razantní pokles sazeb, takže aktuálním snížením sazeb zaskočeny nebyly. Navíc je pravděpodobné, že ani včerejší snížení sazeb nebylo s ohledem na vývoj ekonomiky poslední.
Zahraniční forex
Včera přišla z USA první tvrdá makro čísla, která ukazují na to, jaký může mít apokalyptický dopad na americkou ekonomiku karanténa. Týdenní statistiky nových žádostí o podporu totiž vyskočily o neuvěřitelných 3,3 milionu, což je pětkrát více, než tomu bylo během nejtěžších okamžiků po pádu Lehman Brothers v roce 2008 (resp. 2009).
Dolaru se taková čísla nemohla líbit stejně jako vystoupení šéfa Fedu Powella, který uvedl, že USA jsou již velmi pravděpodobně v recesi (což je pravda) a že americká centrální banka tím, že srazila úrokové sazby na nulu, rozhodně nepřišla o střelivo (s odkazem na možnost nafouknout bilanci až k pěti bilionům USD). O tom, že Fed může a ještě měnově zasáhne, nepochybujeme, a proto také sázíme na slabší dolar. Epidemiologická situace v USA se nyní rychle zhoršuje a země (resp. její zdravotní systém) bude pod ještě větším tlakem. To si vynutí mnohem delší karanténu, než si Trumpova administrativa představuje (uvolnění restrikcí má přijít po 12. dubnu).
Ropa
Ropa Brent mírně ztrácí a opět se posouvá pod hranici 27 dolarů za barel. Včerejší jednání států G20 sice přineslo oficiální proklamaci o společném boji proti pandemii koronaviru, nicméně z pohledu ropného trhu se až tolik zajímavého neudálo. Saúdská Arábie tak setrvává v cenové válce a nadále platí, že již v dubnu má v plánu zásobit globální trh 12,4 mil. barelů denně, což je více, než činí maximální produkční kapacita království.
Z fundamentálního pohledu se však to podstatné odehrává na poptávkové straně trhu. Dle šéfa Mezinárodní energetické agentury jsou totiž po celém světě v nějaké formě karantény až 3 miliardy lidí, což má za následek pokles poptávky po ropě zhruba o 20 %. Dokud se tato kritická situace nevylepší, jakýkoli rozumný vývoj (tj. ukončení cenové války nebo dokonce obnovení těžebních škrtů) na nabídkové straně trhu nemá šanci zabránit masivnímu převisu ropy a pokračujícímu tlaku na pokles cen ropy.
