Evropská centrální banka (ECB) signalizovala, že nepřikročí k přímým nákupům dluhopisů od vlád členských zemí eurozóny. Prezidentka ECB Christine Lagardeová takové nákupy označila za nezákonné. Skepticky se vyjádřila i k možnosti podpořit ekonomiku zasaženou koronavirovou krizí rozdáváním hotovosti lidem, tedy takzvanými penězi z helikoptéry. Informuje o tom agentura Reuters. Zdroje Bloombergu ale tvrdí, že představitelé ECB by už dnes večer mohli jednat o tom, zda přijímat dluh s podřadným ratingem jako zástavu od bank. Pro ECB by to mohl být další milník.
Lagardeová v dopise adresovaném jednomu z poslanců Evropského parlamentu (EP) uvedla, že přímé nákupy dluhopisů by mohly být v rozporu se zákonným požadavkem na zdravou rozpočtovou politiku. Naznačila tak, že ECB bude nadále nakupovat dluhopisy pouze na sekundárním trhu.
V letošním roce hodlá ECB nakoupit dluhopisy celkem za 1,1 bilionu eur (27,9 bilionu Kč). Slíbila také, že v případě potřeby stimulační opatření ještě rozšíří. Objevily se spekulace, že ECB by podobně jako britská centrální banka mohla začít půjčovat peníze přímo vládám, uvedla agentura Reuters.
V dopise adresovaném jinému europoslanci Lagardeová upozornila, že vedení ECB nikdy nediskutovalo o možnosti využití vrtulníkových peněz. Návrhy ohledně využití vrtulníkových peněz, které se objevily ve veřejné diskusi, pak označila za nekonkrétní.
"V mnoha případech tyto návrhy dostatečně neřeší související provozní, účetní a právní komplikace a nepřinášejí komplexní analýzu ekonomických a měnových dopadů," uvedla Lagardeová.
ECB je zatím hlavním zdrojem stimulů pro ekonomiku eurozóny v době koronavirové krize. Vedoucí představitelé Evropské unie by měli o podpoře ekonomiky jednat na čtvrteční videokonferenci.
Minulý týden se ministři financí EU dohodli na tom, že státy eurozóny budou moci k oživení ekonomik zasažených koronavirovou krizí využívat Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který funguje jako záchranný fond eurozóny. Na vydání společných dluhopisů se ale neshodli.
Prašivá zástava?
Zatímco od vrcholných představitelů EU se na čtvrtečním videosummitu detailní dohoda o cestě k zotavení nečeká, představitelé ECB by už dnes večer mohli jednat o tom, zda přijímat dluh s podřadným ratingem jako záruku od poskytovatelů úvěrů, tvrdí zdroje Bloombergu. Videokonference může mít za cíl odrazit obavy spojené se možným snižováním ratingů státních a firemních dluhopisů do neinvestičního pásma kvůli nákladům na boj s koronavirovou pandemií.
V pátek by italský rating měla revidovat ratingová agentura S&P Global Ratings. Výhled italského dluhu je u ní negativní a od neinvestičního pásma ho dělí dva stupně. Zhoršení by dluh třetí největší ekonomiky eurozóny přiblížilo situaci, kdy by už nemusel mít nárok na zařazení do refinančního programu ECB a programu nákupů aktiv. To by mohlo uspíšit krizi.
U Moody´s je italský rating na posledním investičním stupni. Revidovat se bude v květnu. A hrozba snížení je na trzích zdrojem stresu.
Pokud se ECB nakonec rozhodne “prašivé” dluhopisy přijímat jako zástavu, bude to další zvrat, domnívá se Piet Christiansen, hlavní stratég v kodaňské Danske Bank s poukazem na úsilí, jaké ECB vyvíjí. V minulosti se takovýchto papírů nechtěla ani dotknout.
Jak za vodou?
Americký Fed 6. dubna uvedl, že bude v rámci programu podpory malých a středních firem během koronavirové krize nakupovat dluh s vysokým výnosem a burzovně obchodované fondy.
ECB stanovila vlastní precedens pro přijetí prašivého dluhu, když v březnu svolila s přijetím řeckých dluhopisů jako součást svého nouzového programu nákupů dluhopisů. Tento ústupek v dubnu ještě více rozšířila, když přijala řecký vládní dluh jako kolaterál, a v podstatě tak umožnila řeckým bankám půjčovat si od centrální banky.
Zdroje: ČTK, Bloomberg