Rozbřesk: Proč odklad sociálního a zdravotního může Česku pomoci

Česko podle řady měřítek zaostává v pomoci postiženým odvětvím a domácnostem, a to zvlášť při porovnání se sousedním Německem. Tam zatím plánovaná pomoc státu čítající kromě přímé pomoci, odklad plateb státu a garantovaných úvěrů může dosáhnout více než 50 % HDP (viz statistiky think tanku Bruegel). V Česku i kvůli pomalému startu garantovaných úvěrů (zatím COVID I a II) bude náběh celkové pomoci daleko pomalejší (pokud vše půjde tak jako doposud, odhadujeme do 10 % HDP). I proto se nabízí úvahy záplatovat výpadky likvidity v podnikovém sektoru dočasně plošnějšími rychlými nástroji - například novými odklady plateb daní.

Ne všechny nástroje jsou ale v Česku stejně vhodné. Dobře mohou zafungovat odklady sociálního a zdravotního pojištění (na nejbližší měsíce), které budou úročené rozumně nízkou úrokovou sazbou. Důležité je, že takové opatření relativně rovnoměrně podporuje malé i velké podniky a současně přispívá k zachování pracovních míst. A pokud bude úroková sazba stanovena poblíž předkrizových úrovní pro krátkodobé úvěry, neměli by nástroje ve velkém zneužívat černí pasažéři.

Takový nástroj je pravděpodobně v naší situaci daleko vhodnější než častokrát skloňované “zpětné uplatnění daňové ztráty” - kdy by na základě odhadnuté ztráty pro tento rok firmy rovnou inkasovaly peníze od finančních úřadů (vše by se muselo nakonec vyúčtovat, ale v mezičase by si podniky sáhly na bezúročné půjčky). Takové opatření může (bez jakýchkoliv stanovených limitů) podporovat primárně velké společnosti, nemá pozitivní přesahy na trh práce a navíc může motivovat velké nadnárodní společnosti k přesouvání ztrát do České republiky…, to už je pěkná řádka komplikací, která minimálně stojí za zvážení.



*** TRHY ***

CZK a dluhopisy
Česká koruna se díky o něco lepší náladě na akciových trzích včera snažila o stabilizaci a pomohla ji k tomu do jisté míry i série úspěšných aukcí státních dluhopisů. Dobrá nálada ji ale dlouho nevydržela a dnes po ránu se znovu dostává pod lehký tlak a vyhoupla se nazpátek nad 27,80 EUR/CZK.


Zahraniční forex
Euro stále nemá na růžích ustláno, což je stále jasněji dáno opětovnými dezintegračními tendencemi uvnitř eurozóny, jež se projevují zejména v růstu kreditních prémií u italského vládního dluhu. Ten je navíc pod tlakem páteční revize italského ratingu ze strany agentury S&P. Dodejme, že agentura prozatím drží italský rating na úrovní BBB, avšak s negativním výhledem a o jeden bod výše, než jak hodnotí zemi agentura Moody’s (Baa3). V této souvislosti včera ECB podnikla zajímavý krok, když zmírnila svoje vlastní kritéria pro nákupy dluhopisů v rámci programu QE. Nově bude akceptovat i na trhu obchodované dluhopisy s ratingem BB (ty však musely mít rating alespoň BBB před sedmým dubnem, kdy eurozónu naplno zasáhla pandemie).

V této souvislosti bude tudíž klíčová dnešní videokonference ministrů financí eurozóny, jež proběhne dnes a bude řešit fiskální odpověď měnové unie na virem vyvolanou krizi. Existují zhruba tři základní možné scénáře s různě negativními dopady pro Itálii a společnou evropskou měnu. Za prvé, zvítězí přístup, jež razí Německo a Holandsko, což značí, že pomoc eurozóně se bude řešit primárně přes záchranný fond ESM. Za druhé, ESM bude ve hře, ale přistoupí se na návrh Španělska rozjet masivní společný fiskální stimul (například financovaný Evropskou investiční bankou). A za třetí, ustoupí se společnému tlaku Itálie, Francie a Španělska a začnou se vydávat společné pandemické dluhopisy za celou eurozónu. Vše uzavřeme s tím, že poslední scénář, který by pro Itálii a euro byl asi nejvíce prospěšný, je nejméně pravděpodobný. 


Ropa
Ropa Brent má za sebou další divokou obchodní seanci, v průběhu které se její cena nejprve propadla až na 16 USD/barel, aby následně vzrostla zpět nad 20 USD/barel. Mírné zisky si připisuje také americká lehká ropa WTI, která se dnes ráno obchoduje těsně nad hranicí 14 USD/barel. Povzbuzením mohla být pro ropný trh virtuální diskuze mezi členskými státy OPEC+. Ta sice nevyústila v další zpřísnění už tak rekordních produkčních škrtů, nicméně jednotlivé státy v čele se Saúdskou Arábii se zavázaly začít omezovat produkci okamžitě, nikoli až počátkem května (původní dohoda).

Bezprostřední dopad toho kroku na tržní bilanci však bude relativně zanedbatelný a navíc zde zůstává otázka dodržování individuálních těžebních limitů. Přestože tedy trh nepochybuje o odhodlání Saúdů dramaticky snížit vlastní produkci (až 3,9 mil. barelů denně), o disciplinovaném přístupu Ruska a dalších partnerských zemí, stejně jako Iráku nebo Nigérie již vážné a na základě minulých zkušeností zcela oprávněné pochybnosti panují.


Akcie
Americké akciové trhy poprvé v tomto týdnu rostly. Všechny sektory indexu S&P 500 byly včera v zelené barvě. Nejvíce se dařilo informačním technologiím s růstem přes 4 %. Následovala energetika (+3,5 %). Index Dow Jones Industrial Average se v minulém týdnu dostal na úroveň 50 denního klouzavého průměru (dnes 24,207 b.), která jej zatím brzdí v dalším růstu. DJ včera poskočil o více bezmála 500 bodů na 23.469 bodů (+2,0 %). Z technického pohledu je na tom podobně i S&P 500, nedokáže se dostat přes 50 DMA (včera 2.829 b.). SPX se vyšvihl na 2.798 bodů (+2,3 %). Nasdaq Composite má z pohledu klouzavých průměrů maxima na 100 denním (8.674 b.), přičemž včera jako podpora posloužil 200 DMA (8.409 b.). Technologický index přidal přes 2,8 % na 8.495 b.