Zatímco průmysl v březnu výrazně propadl, stavebnictví nástup korona-krize až tak nepocítilo. Pokles produkce o 3,1 % není s ohledem na komplikace spojené s pohybem lidí nebo na dřívější nedostatek ochranných pomůcek nijak dramatický. V inženýrském stavitelství dokonce výroba o desetinu vzrostla, takže veškerý pokles šel na vrub pozemnímu stavitelství.
U bytové výstavby, která konečně leč se zpožděním reagovala na zvýšenou poptávku, došlo v březnu a vlastně i v celém prvním čtvrtletí k určitému ochlazení. Ještě je předčasné hovořit o zmrazení výstavby, spíše jde o reakci na zavedení nouzového stavu a restrikcí s ním spojených.
Jestli něco z výsledků stavebnictví vyznívá negativně, tak jsou to především nové zakázky, které v prvním čtvrtletí poklesly. A to nejenom co do počtu, ale především co do objemu (-13 %). Nelze sice přehlédnout vysoký srovnávací základ z loňského roku, zvlášť pokud jde o infrastrukturní zakázky, avšak zvýšenou pozornost tyto statistiky rozhodně budou i nadále zasluhovat.
Stavebnictví je jako jedno z mála odvětví současnou korona-krizí zatím dotčeno jen okrajově. O to více otázek vyvolává do budoucna. Především, zda se podaří udržet vysokou míru investic veřejného sektoru nebo jak bude reagovat na útlum realitního trhu, ať už jde o ten bytový nebo komerční.