Aktualizováno HDP ve druhém čtvrtletí padal o něco rychleji, než naznačoval předběžný odhad statistického úřadu. Podle nejnovějších dat se ve srovnání s prvním kvartálem snížil o 8,7 % a v meziročním srovnání pak propadl o 11 %. S těmito výsledky se ČR nevymyká evropskému průměru, i když na druhou stranu jsou stále výrazně lepší než u jižního křídla – a to navzdory všem restrikcím ekonomického života i pohybu obyvatel.
Na straně poptávky dostal největší zásah zahraniční obchod. Export se ve srovnání s už tak slabším úvodem roku propadl o téměř 21 %, zatímco import jen o necelých 18 %. Propad zahraničního obchodu šel jednoznačně na vrub nabídkovému šoku, tedy rozpadu dodavatelských řetězců, odstávek a omezení v pohybu zboží i osob. Sice jen reflektoval zamrznutí domácí i vnější ekonomiky, ale zároveň byl vlastně zodpovědný za více než polovinu aktuálního ekonomického propadu.
Slabá byla tentokrát i spotřeba domácností, která stejně jako HDP nebo export rovněž klesala nejvíce v historii. Nemá příliš smysl rozvádět, že šlo o důsledek uzavření obchodu a omezování služeb i vlastní opatrnosti ze strany spotřebitelů. Jestli bylo na nových číslech něco překvapivého, tak snad jen růst investic o necelé procento, o který se postaralo především stavebnictví. Jinak už třeba na strojních investicích nebo na dopravních prostředcích bylo vidět, že se investice začínají houfně škrtat.
Z letmého pohledu na nabídkovou stranu je vidět propad ve všech odvětvích ekonomiky, i když o rekordním útlumu lze hovořit pouze u průmyslu, stavebnictví a obchodu, který jen za jedno čtvrtletí poklesl o 17,5 %. I když průmysl ztratil jen něco přes 14 %, je vzhledem ke své váze na HDP odvětvím, které se na poklesu ekonomiky podílelo jednoznačně nejvíce. Naproti tomu nejméně dotčeným odvětvím byly tentokrát služby IT a realitní trh.
Dnešní čísla nedávají důvod měnit výhled ekonomiky pro letošní rok, a tak i nadále odhadujeme její pokles na 7 %.