Na globální finančních trzích přituhuje. Důkazem budiž to, že centrální banky ve zranitelnějších ekonomikách jsou navzdory hospodářskému propadu nuceny zvyšovat úrokové sazby. Včera se tak stalo v Maďarsku a Turecku a v pozadí vynuceného zvýšení úrokových sazeb byly, jak už to bývá oslabující měny.
Začněme tedy v Turecku, kde centrální banka včera překvapivě zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu z 8,25 % na 10,25 %. Stalo se tak poté, co turecká lira jakožto jedna z nevíce zranitelných měn ve světě emerging markets v posledních dnech atakovala nová a nová minima, když krátkodobý zahraniční kapitál, který financuje turecké schodky obchodní bilance, nepřestával utíkat z celkově problematické země. Je nicméně otázkou, zdali včerejší zvýšení úrokových sazeb o 200 bazických bodů učiní liru v dnešní nejisté době stabilnější, když hlavní úrokové sazby zůstávají pod úrovní inflace, a tudíž jsou v reálném vyjádření stále negativní. Vezmeme-li v úvahu makroekonomické nerovnováhy Turecka a jeho angažovanost v regionálních vojenských sporech, tak včerejší krok turecké centrální banky opravdu nemusí zajistit liře dostatečnou atraktivitu.
Měnou, která čelí ještě více negativním reálným úrokovým sazbám než turecká lira, je maďarský forint. Tamní centrální banka (MNB) totiž dotáhla k dokonalosti inflační hru, o níž se pokouší ve vyspělých zemích řada obdobných institucí - tj. tvrdit veřejnosti, že inflace v podstatě neexistuje, což implikuje držet oficiální úrokové sazby na nule (čímž zajistí levné financování vládního dluhu). V Maďarsku však roční inflace činí 4 % a to nejen v posledním měsíci, ale již několik let v řadě. Vezmeme-li tedy v úvahu reálné úrokové sazby, tak na držitele forintů je dlouhodobě uvalena jedna z nejvyšších inflačních daní na světě. A to spekulanti v emerging markets samozřejmě musí brát v úvahu – zejména pak v situaci, kdy se averze k riziku globálně zvyšuje. A tak ačkoliv je Maďarsko ve srovnání s Tureckem v excelentní makroekonomické kondici, ani zde z pohledu stabilizace kurzu měny nemusí být včerejší zvýšení jednotýdenní úrokové sazby MNB z 0,60 % na 0,75 % posledním záchranným krokem.
Každopádně je třeba vidět, že včerejší zvýšení úrokových sazeb v Maďarsku a Turecku bylo vynuceným krokem a o tom, zda-li přijdou další zásahy tohoto typu, velmi pravděpodobně rozhodne to, zda se situace na Wall Streetzklidní. Pokud nikoliv a třeba až do amerických voleb (3. 11.) budou žít akciové trhy velkou nejistotou, tak maďarské a turecké zvýšení úroků nebylo posledním a mohou se dokonce přidat i některé další centrální banky v emerging markets.
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna nedokázala ocenit stabilizaci na globálních akciových trzích a ve čtvrtek se opět vrátila nad 27,00 EUR/CZK. Na vině jsou zejména rostoucí počty nakažených – ve čtvrtek Česko zlomilo další smutný rekord a přibylo skoro 3000 nových nakažených. Současně s tím přetrvává napětí na některých rozvíjejících se trzích a centrální banky v Turecku a v Maďarsku byly přinuceny nehledě na špatné hospodářské vyhlídky zvýšit úrokové sazby (viz úvodník).
Zahraniční forex
Eurodolar zůstává pod hranicí 1,17, když makroekonomické zprávy z obou stran Atlantiku zůstávají smíšené. Hlavní determinantem chování trhu se však zdá být celkový sentiment na globálních finančních trzích, který se s příchodem druhé vlny pandemie v řadě zemí a s blížícími se americkými volbami zhoršuje. V takové situaci se daří dolaru jakožto hlavní globální rezervní měně, do níž se investoři a spekulanti stahují.
Naopak nedaří se měnám v emerging markets, na což v poslední době doplácí i měny ve střední Evropě. Maďarská centrální banka se včera již nevydržela dívat, jak forint atakoval svoje historická minima, a tak hodila měně záchranné laso v podobě zvýšení jednotýdenní oficiální úrokové sazby z 0,60 % na 0,75 %. Otázkou je, zda to bude ke stabilizaci forintu stačit a zda se již za týden nedočkáme dalšího vynuceného zvýšení úroků. MNB totiž již v úterý avizovala na svém pravidelném zasedání, že jednotýdenní sazbu bude revidovat každý týden (více viz úvod).