Americký akciový trh táhly nahoru zejména technologické akcie a hlavní ekonom francouzské investiční banky Natixis Patrick Artus se domnívá, že to má i významné pozitivní makroekonomické důsledky. Pokud by tedy americká vláda změnila svůj přístup k těmto firmám, například posunem k tvrdší regulaci, opět by se to projevilo i na celé ekonomice. Tentokrát ovšem negativně.
Jak může investiční atraktivita velkých technologických firem ovlivnit celou americkou ekonomiku? Artus v první řadě poukazuje na takzvaný efekt bohatství. Ten se projevuje jak u domácností, tak u firem. Rostoucí ceny akcií a kapitalizace akciového trhu zvyšují bohatství domácností a tudíž jejich ochotu utrácet. A také motivují firmy k vyšším investicím.
Rostoucí akciový trh tažený technologickými akciemi rovněž podle Artuse láká zahraniční kapitál do Spojených států. A to i v dnešní době, kdy dluhopisový trh není kvůli nízkým výnosům nijak zvlášť atraktivní. Následující graf ukazuje vývoj čistých nákupů amerických akcií ze strany zahraničních subjektů:
Pokud americký akciový trh působí jako magnet pro zahraniční kapitál, pomáhá to podle Artuse financovat velké deficity běžného účtu, které Spojené státy dosahují. Firmy jako Google, či tak významně přispěly nejen k růstu celého akciového trhu, ale podpořily i celou ekonomiku. Což je podle Artuse relevantní v případě úvah o tom, že tyto firmy drží na trhu dominantní či monopolní pozici a tudíž je namístě je přísně regulovat, nebo dokonce rozdělit.
Artus souhlasí s tím, že přísnější regulace, popřípadě rozdělení velkých technologických firem, by byly v delším období výhodné pro spotřebitele i pro celou ekonomiku, krátkodobý dopad těchto kroků by ale byl kvůli výše uvedenému negativní. Tyto kroky by totiž dolehly na hospodaření firem, jejich akcie a následně na bohatství domácností. Což by se obratem projevilo na spotřebě, ale také na poklesu objemu kapitálu mířícího do Spojených států a na kurzu dolaru.
Zdroj: Natixis