Velké nadšení z voleb zastiňuje nemalá rizika

Dá se říci, že na hlavních finančních trzích pokračuje nadšení z toho, že americké volby neotevřou prostor extrémnějším prvkům předvolebních programů. Tento předpoklad stojí především na rozděleném Kongresu, kde si demokrati udrží většinu ve Sněmovně reprezentantů, zatímco republikáni v Senátu. Zatímco však komentátoři už přiřkli Senát republikánům, riziko zůstává velké.

Aby uhráli aspoň 51 křesel, musejí republikáni získat minimálně 2 z 3, o kterých se rozhoduje v Severní Karolíně a Georgii (tam se mimořádně volí 2 senátoři). Počítáme tedy, že nesečtenou Aljašku má republikánská strana prakticky jistou. Volby v Georgii aspoň v jednom případě téměř jistě dospějí do druhého kola, které se bude konat 5. ledna. To by však nemělo republikány o toto křeslo obrat, protože druhé kolo je především dílem jejich vnitřních sporů, kdy postavili do voleb dva kandidáty. Ani o druhé křeslo z Georgie republikáni asi nepřijdou, ačkoli i zde je možnost druhého lednového kola naprosto reálná. Za větší riziko můžeme nyní považovat Severní Karolínu, kde je odstup 1,4 procentního bodu a demokratický kandidát náskok stahuje. 

Co se týče prezidentských voleb, ani zde není rozhodně boj u konce, ačkoli média v tomto případě přisuzují větší šanci na vítězství Joe Bidenovi. Ten může stále poměrně snadno přijít o 6 volitelských hlasů v Nevadě, kde vede těsným rozdílem a dopočítat zbývá 16 procent hlasů. Další informace mají přijít dnes večer. Na druhou stranu si Biden nakonec může připsat 16 volitelských hlasů v Georgii, kde sice zbývá sečíst jen 4 procenta hlasů, ale odstup je pouze 0,4 pb. Na závěr se navíc sčítají hlavně korespondenční hlasy a hlasy z velkých měst a tam by měl mít Biden navrch. V minulých volbách demokrati Georgii prohráli, ale v nejlidnatější Atlantě a okolí brali 70 pct hlasů. Do toho všeho je tu samozřejmě ještě přepočítávání a pravděpodobná soudní dohra. 

Jinými slovy, s rozděleným Kongresem nadále spíše počítáme, u jména nového prezidenta zůstáváme opatrní a v souladu s tím budeme upravovat náš přístup a změny v investičních tipech. Na trzích sledujeme o poznání extrémnější reakce - v posledních týdnech se investoři nechali hodně nadchnout pro velký fiskální stimul po modré vlně, tentokrát pro udržení statu quo v klíčových věcech.  

Podle nás by nyní jako negativní překvapení nejvíce zafungovala nečekaná ztráta Senátu republikány. Rizika jsou však i ekonomického charakteru, což nyní trhy příliš neřeší. Třetí vlna koronaviru v USA je už nějaký čas realita a čísla se hodně zhoršila. Při najetí na evropský scénář budou guvernéři nuceni na situaci reagovat novými restrikcemi. Naproti tomu rozdělený Kongres a (stávající) prezident zaměstnaný soudním bojem o obhajobu hrozí dál omezit akceschopnost, co se týče pomoci na federální úrovni. 

Co naopak může optimismus podporovat, jsou sázky na Fed. Ten dnes večer zveřejní výsledek svého zasedání a pravděpodobně se od něj žádné akce nedočkáme. V rétorice zůstane ujištění o připravenosti, výzva k fiskální podpoře ekonomice a varování před riziky kolem pandemie. Fed však nebude za situace rozvířené volbami zasahovat a počká na prosincovou prognózu, aby ze situace vyvodil větší závěry. Jestliže však začne hrozit nový útlum ekonomiky a fiskální strana se ukáže málo akceschopná, tlak na Fed, znovu vstoupit do hry, bude narůstat, ačkoli se na to zatím jeho zástupci moc netváří. 

Americké akcie dnes otevřely výrazně nahoře a ještě zisky navýšily. S&P 500 přidává 2,4 pct, Evropa se drží s odstupem a Stoxx Europe 600 roste o 1,2 pct. Pražská burza více zaostává s +0,6 pct. Dluhopisy tentokrát své pozice tolik nemění, jejich výnosy drobně stoupají. Eurodolar výrazně stoupl až nad 1,1850, odkud následně klesá do prostoru 1,1800. I tak ale americká měna zůstává nejen na tomto, ale i na dalších hlavních párech pod tlakem. Právě slabý dolar pak popohnal zlato o 2,6 pct výš. Koruna výrazně posiluje hlavně proti slábnoucímu dolaru, ale i proti euru je to slušné, když se kurz posouvá na 26,66.