Víkendář: Lépe než před pandemií

Očekávané oživení americké ekonomiky je běžným jevem, který nastává po recesi. Ta sníží produkt a po jejím konci zase přichází rychlý růst, vysvětlovala na Yahoo Finance hlavní ekonomka KPMG Constance Hunter, která čeká, že americké hospodářství letos poroste minimálně o 6,5 %. Měřítkem síly oživení je přitom jednak to, kde se ekonomika nacházela před recesí, ale i ekonomická aktivita, na kterou by se hospodářství dostalo, pokud by recese nepřerušila předchozí růstový trend. Oněch 6,5 % přitom zvedne ekonomiku mírně nad tento trend.

Yahoo Finance dodalo, že podle aktuálních projekcí Mezinárodního měnového fondu by světová ekonomika měla letos růst o 6 %, americká o 6,4 % a Čína o 8,4 %. Následující graf shrnuje historii a projekce MMF týkající se růstu světové ekonomiky, rozvíjejících se zemí a vyspělých zemí:

Zdroj: Youtube, Yahoo Finance

Hunter míní, že rizikem je stále pandemie, k tomu se přidávají některá úzká hrdla na straně výroby, která se projevují například nedostatkem polovodičů. Má totiž dopad třeba na výrobu automobilů, a to v době, kdy po nich panuje „masivní poptávka“. Globálně pak podle ekonomky probíhá značně asynchronní oživení, kdy panují velké rozdíly mezi jednotlivými částmi světové ekonomiky.

Je možné, že by vývoj v posledním roce nakonec zvedl růstový trend a pomohl k vyšší produktivitě? Hunter na tuto otázku odpověděla, že v minulosti skutečně nalezneme případy, kdy negativní šok výrazně postihl některé sektory hospodářství, ale zároveň „nás donutil k vyšší produktivitě“. Nyní je zřejmé, že pandemie pomohla rozšíření řady technologií napříč celým hospodářstvím a to by se mělo projevit i na produktivitě.

Ekonomka považuje za příklad tohoto procesu i to, že vakcíny byly v USA schváleny urychleným procesem a podle jejího názoru „již nikdy nenastane návrat ke starým schvalovacím procesům“. Rychlosti oživení a očekávanému růstu produktivity pak podle ní výrazně napomohla cílená fiskální pomoc americké vlády. Ta snížila množství „dlouhodobých jizev“, se kterými by se hospodářství muselo vypořádat, a posílila tak pozitivní vliv technologií a dalších změn.

Pro následujících zhruba deset let se očekával růst produktivity kolem 1,5 %. Hunter ale sdělila, že ona nyní čeká něco mezi 2 – 2,5 %. I půl procentního bodu rozdílu přitom v delším období představuje obrovský rozdíl. A rychlejší zvyšování produktivity by mimo jiné znamenalo, že americká ekonomika by čelila nižším inflačním tlakům vyvolaným ekonomickým boomem.

Inflace je nyní kvůli mohutné fiskální a monetární stimulaci v USA intenzivně diskutovaným tématem a Hunter tedy míní, že popsaný vývoj produktivity by inflační tlaky snížil. Vyšší produktivita by také měla posilovat ochotu firem vyplácet vyšší mzdy a to by mohlo přispět k lepšímu rozdělení příjmů v celém hospodářství. Širší skupina lidí by totiž byla schopná dosáhnout na větší bohatství a lepší životní standard.

Následující graf popisuje dlouhodobý vývoj produktivity v USA spolu s vývojem jednotkových nákladů práce:

Zdroj: Twitter, Youtube, Yahoo Finance