Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Poválečné a současné splácení dluhů, monetizace, dominance

Poválečné a současné splácení dluhů, monetizace, dominance

30.04.2021 17:25

Co ve vztahu k současné situaci ukazuje poválečné splácení dluhů? Tímto tématem se zabýval ekonom Patrick Artus a já bych chtěl dnes jeho závěrům věnovat. Včetně souvisejícího tématu monetizace vládních dluhů a fiskální dominance.

1. Nyní a po druhé světové válce: Artus tvrdí, že po druhé světové válce ke snížení dluhové zátěže výrazně přispěly primární rozpočtové přebytky. Jejich dosažení je pak podle ekonoma nyní nepravděpodobné, důvody jdou od stárnutí populace, přes výdaje na zdravotní péči, až třeba po energetickou transformaci.

Vedle rozpočtových přebytků a deficitů je dluhová dynamika dána poměrem sazeb a tempem růstu. Jednoduše řečeno, čím nižší jsou sazby relativně k růstu, o to přívětivější je prostředí ke splácení dluhů a poklesu míry nezaměstnanosti. A naopak. Zde je podle ekonoma situace s tím, co se dělo po druhé světové válce, podobná. Poměr sazeb a růstu je v uvedeném smyslu i dnes přívětivý - tehdy to bylo kvůli vysoké inflaci, nyní kvůli extrémně nízkým sazbám.

Po druhé světové válce tedy došlo k rychlému snižování dluhů (viz grafy) díky primárním rozpočtovým přebytkům (rozpočet před vlivem úrokových nákladů) a vysoké inflaci. Podle Artuse jsou ale nyní ve hře jen nízké sazby a „monetizace vládních dluhů“, takže zadlužení bude klesat jen pomalu. Možná ano, ale k té monetizaci bych rád něco dodal. I proto, že jde o téma, které je podle mne obecně nejednou dezinterpretováno.

dluhy centrální banka poválečné splácení
Zdroj: Natixis


2. Centrální banka a vládní dluhy.
Vezměme si jako odrazový můstek velmi jednoduchý příklad: V ekonomice koluje 100 grošů. Vláda se rozhodne, že si chce půjčit 10 grošů na zvýšení svých výdajů o stejnou částku. Nevydá ale dluhopis, který by si koupila veřejnost, ale dostane desetiletou půjčku od centrální banky. A to tak, že těch 10 půjčených grošů banka vytiskne a pošle vládě. Ta pak 10 grošů utratí.

V ekonomice tedy nyní koluje 110 grošů. A dejme tomu, že vláda svými novými výdaji tak akorát reagovala na sníženou poptávku v ekonomice a podařilo se jí přesně trefit ekonomický potenciál. Takže onen výdaj ve výši 10 grošů a nový objem peněz je v souladu s novou rovnováhou a nedochází tak k růstu inflace. Můžeme se tak zaměřit jen na „dluhovou“ část problému.

Onen dluhopis vládní dluhy zvýšil i přesto, že jej koupila centrální banka za nově vytvořené peníze (tento proces tak sám o sobě vládní dluhy nijak nesnižuje, i když by konsolidovaná rozvaha vlády a centrální banky byla konstantní). Vláda tu musí dluh splácet stejně, jako by dlužila soukromému sektoru –v tomto případě a příkladě na splátky dluhu vybírá v následujících deseti letech vyšší daně. Ty obratem posílá do centrální banky, která snižuje výši své pohledávky.

V prvním kroku tak došlo k vytvoření nových peněz, které vláda poslala do ekonomiky svými výdaji. V druhém, nedílném kroku vláda peníze zrcadlově přes daně z ekonomiky stahuje, posílá do centrální banky a tím jsou stahovány z oběhu (rozvaha centrální banky se zmenšuje, zatímco v prvním kroku vzrostla).


3. Reál. Situace v reálu je nějakou variací a rozšířením výše uvedeného: Centrální banka nemusí kupovat vládní dluhopisy přímo od vlády na primárním trhu, ale od investorů na trhu sekundárním. Nově vytvořené peníze a vládní výdaje nemusí mít nulový dopad na inflaci/deflaci a na ekonomickou aktivitu. Centrální banka může během splácení půjčky/dluhopisů kupovat další obligace (poskytovat další půjčky) tak, aby držela svou rozvahu na zamýšlené úrovni (jejím cílem je udržet peněžní nabídku, respektive bázi na určité úrovni)... Princip ale stále platí – půjčka od centrální banky musí být splácena a toto splácení tak, jak bylo popsáno, stahuje z ekonomiky peníze, které do ní předtím natekly*.

Výraz monetizace vládních dluhů bych si pak já sám na rozdíl od pana Artuse ponechal pro situaci, kdy vláda půjčky od centrální banky nesplácí (třeba peníze z vrtulníků). Výše uvedené kolečko pak samo o sobě dluhovou zátěž přímo nesnižuje, nepřímo může tím, že tlačí dolů sazby. A na samotný závěr:

Nezávislá centrální banka dává nulovou váhu tomu, jak se vyvíjí vládní dluhy. Jinak řečeno, na onom kolečku popsaném ve druhém bodu (a jeho variacích) se podílí jen a pouze s cílem dosáhnout svých vlastních cílů, tedy obvykle cíle inflačního, popřípadě zaměstnanosti (druhý odstavec druhého bodu). Pokud by tomu tak nebylo a banka by jednala i s ohledem na stav a vývoj vládních financí a dluhů, dostáváme se do stavu alespoň částečné fiskální dominance.


*Ve větším „modelovém“ detailu vláda z ekonomiky stáhne přes daně jak splátky, tak to, co potřebuje na splácení úroků. To vše pošle do centrální banky. Ta snižuje pohledávku a proti tomu snižuje výši „peněz“ – bázi. A své úrokové výnosy „od vlády“ nakonec zase posílá na ministerstvo financí – jako zisky pro „vlastníka“ banky. Ministerstvo je v tomto modelovém případě posílá přes vládní výdaje zpět do ekonomiky. A i v tomto kolečku se tak vše uzavírá a nevznikají žádné netěsnosti, obědy zadarmo, či perpetum mobile. Pokud nebereme v úvahu jeho vliv na reálnou aktivitu. Ale to zde již neřeším.

 

Čtěte více:

G20 by měla při řešení dluhové krize více prosazovat zelené zotavení
24.04.2021 15:37
Ministři financí ze skupiny G20 se tento měsíc shodli na návrhu vydat ...
ČEZ vykoupí své dluhopisy za 12 miliard korun, akceptoval všechny nabídky
21.04.2021 11:45
Energetická společnost ČEZ vykoupí své dluhopisy vydané v eurech a am...
Rozdílné pohledy na nákupy dluhopisů. Pět otázek pro ECB
22.04.2021 6:09
Trhy se státními dluhopisy se po únorovém výprodeji uklidnily. Stále ...
Fidelity: Čínské akcie čekají turbulence a dluhopisy počítají s růstem ekonomiky
23.04.2021 6:06
Číně se podařilo zvládnout pandemii velmi dobře a od loňského dubna ne...
Chamon: Co s dluhy po krizi?
28.04.2021 6:11
Řada zemí se nyní nachází v situaci vysokého zadlužení a nízkých saze...
Comeback zahraničních investorů na český dluhopisový trh
30.04.2021 11:17
S rostoucím schodkem státního rozpočtu narůstá i státní dluh, který vz...

Váš názor
  •  
    03.05.2021 12:41

    Pokud se přidáním 10 grošů podařilo stabilizovat chod ekonomiky, tak proč a jak řešit ten dluh, co vznikl společně s těmi 10 novými groši? Pokud i nadále bude inflace stabilní, pak přece nebudete kvůli nějakému státnímu dluhu narušovat rovnováhu chodu ekonomiky. Naopak, počkáte si až ta inflace začne růst a teprve pak (opět za účelem stabilizace chodu ekonomiky) začnete groše z ekonomiky stahovat zpět. Pokud k tomu bude třeba jen 5 grošů, pak skutečnost, že zde zůstalo 5 grošů státního dluhu nesplacených, je zcela irelevantní. Obdobně pokud by bylo třeba, aby bylo kvůli vysoké inflaci staženo např. 15 grošů, tak bude úplně stejně irelevantní zánik státního dluhu a naopak nárůst peněžního majetku státu o 5 grošů. Státní dluh/peněžní majetek je pouhým odrazem toho, jak byl v minulosti stabilizován chod ekonomiky. Není tu přece nic k řešení. Státní dluh/peněžní majetek je jen jakýmsi "odpadovým materiálem" vznikajícím při stabilizaci chodu ekonomiky, který nemá na budoucí chod ekonomiky žádný vliv.
    Richard Fuld
    •  
      05.05.2021 18:08

      půjčím si od Home creditu 1000.000,- Kč a stabilizuji své rodinné finance. Takže proč bych řešil nějaký dluh. Až se mi bude v budoucnu dařit, tak splatím 500.000,- a jestli zůstane druhá půlka dluhu nesplacena je zcela irelevantní. Tento můj nespalcený dluh je jen takovým odpadním materiálem vznikajícím při stabilizaci mých financí. / Tak teorii bysme měli a teď si zajdu do banky vyzkoušet realitu :-)
      lunatic with skateboard
  •  
    01.05.2021 11:05

    Výborný článek. Jen bych měl dvě poznámky. 1) Zda je možné považovat půjčku od centrální banky za splacenou, když na její úhradu je nutné si zase půjčit? 2) V posledním odstavci je: "... A své úrokové výnosy „od vlády“ nakonec zase posílá na ministerstvo financí – jako zisky pro „vlastníka“ banky ..." Už se to někdy v Česku stalo?
    Jan47
    •  
      03.05.2021 13:22

      Půjčku od jakékoliv banky (včetně té centrální) nelze považovat za splacenou. Nicméně, pokud stát jako dlužník dluží centrální bance, kterou stát vlastní, pak takovýto dluh by neměl být považován za nějaký vážný problém. :-) To, že si na splacení půjčky půjčíte se nazývá refinancování dluhu. Refinancování je běžné jak u států, tak firem a také u finančně gramotných fyzických osob. Finančně negramotní lidé pak refinancování svých dluhů používají ke své ekonomické likvidaci. Některé centrální banky posílají své zisky vládám. Ale je to jen takový švindl, pokud současně vlády nehradí ztráty centrálních bank.
      Richard Fuld
      •  
        03.05.2021 23:05

        Refinancování dluhu je běžné. Já jen reagoval na větu: ... "Výraz monetizace vládních dluhů bych si pak já sám na rozdíl od pana Artuse ponechal pro situaci, kdy vláda půjčky od centrální banky nesplácí (třeba peníze z vrtulníků)"... Myslím si, že vládní dluhy nebudou nikdy splaceny (budou pouze refinancovány), stejně jako peníze z vrtulníku.
        Jan47
        •  
          04.05.2021 12:52

          Souhlas, taky jsem přesvědčen, že státní dluhy nebudou nikdy splaceny. A víte co? Komu to vlastně vadí? A proč? Výraz monetizace dluhu je velmi matoucí. K monetizaci čehokoliv dochází při převodu daného statku na nově vytvořené peníze. Když postavíte dům a prodáte ho někomu, kdo si na něj vzal hypotéku, tak tím monetizujete ten dům. Dělat z prodeje státních dluhopisů jakousi démonickou monetizaci jednoduše nedává smysl.
          Richard Fuld
        •  
          03.05.2021 23:27

          Já sem nikdy z vrtulníku padat neviděl Maximálně Kellnera?
          Velkamedvědice
          •  
            03.05.2021 23:48

            Protože máme ruské vrtulníky, až budeme mít ty americké, tak to spustí :-)
            Jan47
Aktuální komentáře
08.05.2021
9:04Víkendář: Změna tržního příběhu v druhé polovině roku
07.05.2021
22:09Navzdory slabé americké ekonomice nové rekordy na Wall Street, Roku +11,5 %  
18:32Nablýskané nic
17:36Abeceda ETF: Jak fungují a jaké mají výhody pro investory
17:05Akcie, dluhopisy i zlato nadšené ze špatných dat  
16:59Čína vypustila poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země dohromady
16:59Jan Cepák: KB může být silnější. Povýsledkový Nasdaq má potenciál k výběru zisků
16:15Studená sprcha z trhu práce v USA. Co znamená slabá zaměstnanost?  
14:15Technologická euforie
13:37Německá automobilka BMW v prvním čtvrtletí téměř zpětinásobila zisk
13:21Cena mědi vystoupila na rekord, tuna je za více než 10 300 dolarů
12:01Perly týdne: Obrat na akciích a komoditní supercyklus
11:51Za meziroční růst prodejů vděčí Adidas hlavně Číně  
11:31Nezaměstnanost v Česku v dubnu klesla na 4,1 procenta. Volných míst opět víc než uchazečů
11:09Cyklické oživení v plném proudu, výsledkům Siemens není co vytknout
11:01Je silný trh práce plus, nebo minus? Na akciích převládá růst, dolar ztrácí  
10:52Letová kapacita IAG zůstane nízká, na skutečné zotavení je nutno ještě počkat  
9:52Komentář: Stavebnictví se dostává z útlumu
9:19Petr Dufek: Průmyslová výroba nabírá na obrátkách
9:13Rozbřesk: ČNB chce letos určitě začít se zvyšováním sazeb. Koruna v reakci posiluje

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data