Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí vzrostla o 1,9 procenta, a zotavila se tak z poklesu 0,1 procenta v prvním kvartálu, za kterým stály negativní dopady šíření koronaviru. Ve svém prvním rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. Zpět k růstu se vrátila ekonomika Německa, která je největší v Evropě. Hrubý domácí produkt samotné eurozóny se zvýšil o dvě procenta po poklesu o 0,3 procenta v prvních třech měsících roku.
V meziročním srovnání HDP v EU vzrostl o 13,2 procenta a v eurozóně o 13,7 procenta.
Vývoj ekonomiky eurozóny tak překonal očekávání analytiků. Ti podle průzkumu agentury Reuters předpokládali, že HDP se proti prvnímu čtvrtletí zvýší o 1,5 procenta a meziročně o 13,2 procenta. Na ekonomickou aktivitu má příznivý vliv postupné uvolňování opatření zavedených proti šíření koronaviru.
Dnešní odhady Eurostatu jsou založeny na neúplných údajích a úřad je později bude zpřesňovat. Eurostat v dnešní zprávě zveřejnil data z 11 členských zemí EU. Nejsilnější mezičtvrtletní hospodářský růst z těchto zemí vykázalo Portugalsko, kde se HDP zvýšil o 4,9 procenta. Nejhůře si naopak vedla Litva, kde HDP vykázal růst o 0,4 procenta. Následovala Česká republika s růstem o 0,6 procenta.
Německý statistický úřad dnes oznámil, že ekonomika Německa vzrostla ve druhém čtvrtletí o 1,5 procenta po poklesu o 2,1 procenta v prvním kvartálu. Německo, které je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky, těžilo z postupného uvolňování opatření proti koronaviru. Růst ekonomiky nicméně brzdily problémy v dodavatelském řetězci. Tempo mezičtvrtletního růstu ale zaostalo za očekáváním analytiků, kteří ho v anketě agentury Reuters odhadovali na dvě procenta.
Eurostat zveřejnil také další zprávy o hospodářském vývoji v EU. Ty mimo jiné ukázaly, že míra nezaměstnanosti v EU v červnu klesla na 7,1 procenta, zatímco v květnu činila 7,3 procenta. V samotné eurozóně se míra nezaměstnanosti snížila o tři desetiny bodu na 7,7 procenta. K růstu se ale vrátila inflace. V červenci zrychlila na 2,2 procenta, což je největší tempo od října 2018.
Mezinárodní měnový fond (MMF) tento týden zlepšil odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 4,6 procenta z dříve předpokládaných 4,4 procenta. Loni se podle MMF ekonomika zemí používajících euro kvůli pandemii propadla o 6,5 procenta.