Chování akciových trhů může často souviset s vývojem na trhu vládních obligací a pohybem jejich výnosů. Hlavní ekonom Natixisu Patrick Artus v jedné ze svých posledních analýz tvrdí, že vztah mezi oběma trhy lze popsat dvěma rozdílnými režimy. Následně ekonom ukazuje, kdy jaký režim přetrvává.
První režim podle ekonoma funguje tak, že vyšší ekonomický růst přináší pokles averze k riziku a to se promítá jak do akcií, tak do dluhopisů. Ty první rostou, ceny obligací naopak klesají a rostou tudíž jejich výnosy. Směr výnosů a cen akcií je tedy v tomto režimu stejný, nahoru jdou během ekonomického oživení a nízké averze k riziku, dolů naopak během útlumu a vyšší averze k riziku.
Pak ale podle ekonoma funguje rozdílný režim, jehož hlavní součástí je vývoj likvidity. Pokud se zvýší inflační očekávání, nabídka likvidity se sníží, což se projeví poklesem cen akcií a obligací (a růstem jejich výnosů). Pokles inflačních očekávání naopak souvisí s vyšší nabídkou likvidity, která táhne ceny akcií i dluhopisů nahoru, jejich výnosy tak jdou opět proti cenám akcií (v tomto případě dolů).
Následující grafy ukazují konkrétní vývoj výnosů a akciových trhů v eurozóně a USA:
Artus analyzoval denní, týdenní a měsíční pohyby výnosů a cen akcií a dospěl k závěru, že režim stojící na růstu a averzi k riziku převažuje během recese a v první fázi oživení. Režim fungující podle inflace a likvidity naopak převažuje v pozdější fázi cyklu. K tomu Artus ovšem dodává, že od dubna roku 2021 se vrátil režim likvidity, protože výnosy vládních obligací mají tendenci klesat, ale ceny akcií růst.
Zdroj: Natixis