Jakou roli hraje při investování dojem? Touto otázkou se na stránkách VoxEU zabývají Allen Hu a Song Ma, zaměřují se konkrétně na úspěšnost mladých firem, které žádají fondy rizikového kapitálu o finance. Má forma prezentace firmy a jejího požadavku vliv na úspěšnost? A souvisí nějak s následnými výsledky firem a investiční návratností?
Hu a jeho kolega poukazují na to, že k našim rozhodnutím často dojde po osobním setkání a komunikaci. Vedle samotného obsahu takové komunikace můžeme hovořit ještě o jeho formě včetně výrazů obličeje, tónu hlasu, způsobu řeči a podobně. Hu a jeho kolega se zaměřili na rozhodování fondů rizikového kapitálu, které financují mladé firmy s cílem je později se ziskem prodat. Takové fondy musí hodnotit řadu věcí včetně podnikatelského modelu, stavu trhu, kvality managementu firmy, která se uchází o jejich finance, a podobně. Hraje přitom v praxi roli i ona formální stránka jednání?
Ekonomové se snažili najít odpověď za pomocí analýzy videí nafilmovaných během jednání mezi managementem firem a zástupci fondů. Na videích analyzovali pomocí počítačových algoritmů faktory, jako je míra a typ emocí vyjadřovaných výrazem obličeje a řečí, a výsledky ukazují, že jejich vliv na konečný výsledek jednání a rozhodnutí fondů rizikového kapitálu je významný.
Ekonomové konkrétně tvrdí, že zástupci firem, kteří působili pozitivně, měli o 17 % vyšší pravděpodobnost, že kapitál od fondů získají. Vyšší entuziasmus zvyšoval pravděpodobnost o 27 %. Naopak týmy, které probíraly své vlastní schopnosti a konkurenceschopnost, pravděpodobnost snižovaly. K tomu ale Hu a jeho kolega dodávají jednu významnou věc. Zatímco pozitivně a nadšeně působící management firem zvyšuje pravděpodobnost získání kapitálu, takové společnosti si následně vedou podprůměrně v oblastech, jako je tvorba pracovních míst či životaschopnost firem a jejich schopnost následně získávat další finance.
Jinak řečeno, „nadšená prezentace zastiňuje podřadný podnikatelský plán.“ K tomu ekonomové dodávají, že schopnost dobře prezentovat svůj návrh je na škodu. Celkově se ale zdá, že fondy se spíše zdráhají investovat do firem, jejichž management je při prezentaci a jednání méně pozitivní. Tato menší ochota pak znamená, že v této skupině jsou vybírány jen ty úplně nejlepší projekty a ve výsledku si tak tato skupina firem vede lépe než ta, ve které je plán prezentován nadšeněji a pozitivněji.
Detailnější analýza dat ukazuje, že efekt pozitivity je zdaleka nejsilnější u týmů, které tvoří jen ženy. Pokud jsou týmy smíšené, rozhodovalo zejména chování mužských zástupců. Což podle ekonomů odpovídá tomu, jaké stereotypy vládnou ve společnosti. Ta totiž od žen očekává, že se budou více chovat v souladu s tím, co je v dané situaci považováno za normu. Jestliže se tedy ženy při jednání o investici nechovají pozitivně a nadšeně, jsou podle ekonomů více penalizovány než muži.
Těm, kteří žádají o kapitál, pak ekonomové na základě uvedených závěrů radí, aby jejich přístup byl pozitivní. Ale těm, kteří vybírají, komu kapitál poskytnout, vzkazují, aby věnovali pozornost i věcem, které ovlivňují jejich rozhodování bez toho, aby si toho byli vůbec vědomi.
Zdroj: VoxEU