Ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO) se nelíbí případné razantní zvýšení úrokové sazby. Podle ní to citelně zdraží obsluhu státního dluhu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Členy bankovní rady před velkým zvyšováním v srpnu "varovala". Schillerová to uvedla v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Výraznější zvýšení úrokové sazby naopak podporuje předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Bankovní rada ČNB bude o nastavení sazeb jednat 30. září na měnovém zasedání. Ekonomové očekávají razantní zvýšení sazby, tedy o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Dodejme, že ČNB vykonává (na vládě) nezávislou měnovou politiku.
Schillerová využila svého práva a navštívila 5. srpna jednání bankovní rady. "Varovala jsem před razantním zvyšováním úrokové sazby. Argumentovala jsem především prodražením úvěrů pro podnikatele a občany. Zároveň nám zdraží obsluha státního dluhu," uvedla dnes ministryně. Před ní se naposledy jednání bankovní rady účastnil v listopadu 2017 ministr financí Ivan Pilný. ČNB na srpnovém jednání sazby zvýšila. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Podle ekonomů byly důvodem především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky.
V srpnu pak meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 4,1 procenta, což bylo nejvíc od listopadu 2008. Inflace tak byla o jeden procentní bod vyšší, než ČNB odhadovala. Meziroční růst cen průmyslových výrobců v srpnu zrychlil na 9,3 procenta, což bylo nejvíce od dubna 1993.
Podle vyjádření Schillerové je současná míra inflace z velké části dovezená ze zahraničí, například na ropě a dalších produktech. Ministryně očekává, že inflace v následujících měsících dál poroste, zkonsolidovat by se měla zhruba na přelomu let 2023 a 2024.
Zamrazilová, která byla v minulosti členkou bankovní rady ČNB, uvedla, že centrální banka by měla navýšit sazby až o 50 bazických bodů a na konci roku by sazby měly být ke dvěma procentům. "Centrální banka má jako nezávislá instituce jako svůj hlavní cíl cenovou stabilitu. Až pokud není omezená, může podporovat hospodářskou politiku státu," řekla Zamrazilová. Souhlasila, že současná inflace je především dovezená, zároveň se už ale podle ní přelila i do domácího prostředí, na což musí ČNB reagovat.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok v srpnu uvedl, že poslední data o vývoji spotřebitelské i výrobní inflace neznamenají pro měnovou politiku centrální banky a přístup bankovní rady ke zvyšování úrokových sazeb žádnou změnu. "Ta čísla byla poněkud vyšší než naše prognóza, nicméně potvrdila ten trend, že ta inflační nálož v ekonomice je silná a že bylo správné otáčet to kormidlo měnové politiky," řekl Rusnok. Bankovní rada nyní podle něj bude jednat o tom, zda nadále zvyšovat úrokové sazby postupnými kroky, nebo přistoupit i k razantnějšímu zvýšení.
Rusnok již po srpnovém zasedání uvedl, že rada je připravená zvyšovat úrokové sazby na každém dalším letošním zasedání i na počátku příštího roku. Letos má rada naplánované jednání o sazbách kromě konce září ještě v listopadu a prosinci.
Schodek rozpočtu letos kolem 400 miliard korun
Schodek státního rozpočtu za celý letošní rok bude zřejmě kolem 400 miliard Kč, řekla také v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Deficit by tak byl vyšší než vloni, ale menší proti plánu. Původně plánovaný letošní schodek činil 500 miliard Kč. Na příští rok ministerstvo financí (MF) navrhuje schodek 376,6 miliardy Kč.
Podle Schillerové od května postupně tempo růstu schodku klesá, podle jejího odhadu by tak konečný deficit měl být kolem 400 miliard Kč. "Roli ale ještě sehrají především investice," dodala ministryně.
Deficit státního rozpočtu tak bude zřejmě vyšší než vloni. Tehdy stát hospodařil podle nedávno schváleného závěrečného účtu se schodkem 367,4 miliardy korun. Sněmovna původně schválila schodek 40 miliard, ale postupně ho kvůli dopadům pandemie zvýšila až na 500 miliard korun.
Schillerová zároveň nechtěla srovnávat výsledky plnění letošního rozpočtu s plánem pro ten příští. Jeho výsledný deficit podle ní totiž může být ve výsledku úplně jiný, než je nyní plánováno. Návrh schodku pro příští rok 376,6 miliardy Kč kritizoval šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. "Deficit pro příští rok je příliš vysoký, tam už není nic covidového, jsou tam systémové problémy," uvedl. Poukázal především na zrušení superhrubé mzdy, které podle něj mělo být jen dočasné.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová připomněla, že současný vývoj veřejných financí vede k tomu, že Česká republika by při aktuálních plánech ministerstva financí ohledně konsolidace veřejných financí dosáhla na tzv. dluhovou brzdu ve výši 55 procent hrubého domácího produktu (HDP) později než v roce 2024, a to zhruba o dva až tři roky. Po jejím překonání musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva financí stoupnout z loňských 37,8 procenta HDP na letošních 43,5 procenta HDP. V roce 2022 by měl stoupnout na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,8 procenta HDP v roce 2024.
Letošní schodek rozpočtu by se podle předpokladů ministryně měl ve zbývající části roku zvýšit asi o 100 miliard Kč, ke konci srpna podle údajů MF činil 298,1 miliardy korun. Šlo o nejhorší srpnový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci srpna byl schodek 230,3 miliardy korun miliardy Kč.