Víkendář: Prasad o budoucnosti peněz a konci jejich fyzické formy

Americká centrální banka se připojuje k řadě dalších a začíná uvažovat o přínosech a negativech vlastní digitální měny. Do toho přichází profesor Cornell University Eswar Prasad se svou novou knihou „The Future of Money“, kde přemítá právě nad budoucností oběživa. Na Yahoo Finance rozvedl některé své myšlenky. Včetně té, podle které se již blíží konec fyzické formy peněz. 

Profesor míní, že decentralizované kryptoměny nemusí nakonec přežít a stát se aktivem, které nahradí tradiční formu peněz. Důvodem jejich neúspěchu může totiž být vysoká volatilita jejich hodnoty a k tomu mají i další „slabé stránky“. Posloužily ale jako základ pro vytváření takzvaných stablecoins, které jsou kryty nějakým jiným aktivem a které mají podle experta právě proto větší potenciál.

Stablecoins mohou být kryty měnami jako americký dolar či euro a samy se stávají katalyzátorem pro vznik digitálních měn centrálních bank CBDC. Ty jsou podle experta budoucností peněz spravovaných centrální bankou a mimo jiné přinesou efektivnější platební systémy. K tomu by měly rovněž zvýšit efektivitu monetární politiky a v neposlední řadě zvýšit počet lidí, kteří mají přístup k finančním službám.

Prasad ovšem dodal, že CBDC přinesou i komplikace, a to například na straně soukromí či fungování bankovního systému. Nicméně technologie se podle experta vyvíjí dostatečně rychle na to, aby se podobné překážky daly překonat. Proč by se ale měly centrální banky zabývat tématy, jako jsou digitální měny a s nimi související zlepšení platebních služeb, když soukromý sektor tyto služby nabízí? 

Profesor na tuto otázku odpověděl, že v některých zemích nemají lidé k finančním a transakčním službám tak, jak jsou nyní nabízeny, přístup. Digitální měna by to změnila a zvýšila by tak dostupnost finančních služeb například tam, kde lidé nemohou používat platební karty. Pak jsou země jako Švédsko, kde chce centrální banka za pomoci digitální měny omezit rizika kolapsu platebního systému spravovaného soukromým sektorem.

V Číně a Indii zase soukromý sektor „odvádí velmi dobrou práci, když rozšiřuje platební služby napříč populací.“ Centrální banka ale chce za pomoci digitální měny udržet „relevanci“ státní měny. Důvodů pro CBDC tedy může být mnoho, a to samé platí o jejich přínosech. K tomu ale profesor opět dodal, že takový systém by také vedl k určité ztrátě soukromí, těžkostem mohou kvůli němu čelit banky a soukromý sektor, který nyní zajišťuje služby typu platebních služeb, protože vláda začne „dělat jeho práci“.

Ohledně ztráty soukromí profesor dále řekl, že se musíme rozhodnout, zda chceme žít ve světě, kde bude „každá transakce viditelná“. Nové technologie ale podle něj umožňují určitá řešení a možnou cestu ukazuje Čína. Zde totiž vzniká systém, u kterého budou menší platby anonymní, zatímco platby větší ne. „V konečném důsledku ale žádná centrální banka nechce, aby její měna byla používána pro nezákonné účely. Takže ztráta soukromí je asi něco, s čím se budeme muset naučit žít,“ dodal Prasad.

Zdroj: Yahoo Finance