Co by mohlo přinést ochlazení trhu nemovitostí?

Minulý rok se zhoršovala řada ekonomických indikátorů, ale do cen nemovitostí se pandemie povětšinou negativně nepromítla. Jak poukazuje blog Mezinárodního měnového fondu, ze šedesáti sledovaných zemí došlo v roce 2020 k růstu cen nemovitostí ve dvou třetinách z nich. A poslední data ukazují, že tento trend pokračuje.

Následující graf ukazuje pohyb cen ve vybraných zemích na základě posledních dostupných dat:


Co stojí za téměř plošným růstem cen realit? Podle MMF hrají roli nízké sazby, to samé ale platí o politice, která podporovala práci lidí z domova. „V mnoha zemích včetně Spojených států dosáhlo internetové hledání nemovitostí rekordního množství. Vedle těchto poptávkových faktorů ceny domů rostly i kvůli poškozeným dodavatelským řetězcům a následnému růstu cen některých vstupů do stavebnictví,“ píše MMF.

Fond poukazuje i na to, že růst cen nemovitostí relativně k příjmům snižuje dostupnost bydlení pro velkou část populace. V neposlední řadě se pak vyšší ceny realit v některých zemích promítají do celkové inflace a „mohly by přispět k dlouhodobějším inflačním tlakům“. MMF také připomíná, že před více než deseti lety byl obrat na trhu nemovitostí bodem, po kterém začala finanční krize. Na rozdíl od dnešní situace ale šlo o dobu, kdy probíhal také boom hypoték. MMF tak míní, že růst sazeb a ukončení fiskální podpory vyvolané ekonomickým oživením by spolu s nápravou výrobních řetězců nyní měly vést i k „určité normalizaci cen nemovitostí“.

MMF se odkazuje rovněž na svou dřívější studii zaměřenou na dostupnost bydlení. Z ní pochází následující graf, který ukazuje, jaký podíl celkových příjmů vynakládají domácnosti z různých příjmových skupin na bydlení. U skupiny s nejnižšími příjmy to je obvykle více než 40 % příjmů, výjimkou jsou země jako Francie či Rakousko. Nejmenší část příjmů jde na bydlení naopak v Itálii a Rakousku u skupiny domácností s nejvyššími příjmy:


Zdroj: Blog MMF