Turecká centrální banka navzdory vysoké inflaci a poklesu kurzu domácí měny pokračuje v uvolňování měnové politiky. Na dnešním zasedání se rozhodla snížit svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 15 procent. Centrální banka zahájila snižování úroků v září, kdy základní sazba činila 19 procent. Vyhověla tím tlaku ze strany tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který doufá, že nižší náklady na úvěry podpoří tureckou ekonomiku.
Turecká lira dnes vůči americkému dolaru sestoupila na nové minimum, kolem 13:30 SEČ si dolar vůči liře připisoval přes dvě procenta na 10,88 TRY/USD.
Analytici považují uvolňování měnové politiky v Turecku za ukvapené a lehkovážné. Tlačí totiž reálné úrokové sazby zohledňující inflaci hluboko do záporného pásma a je v rozporu s globálním trendem zpřísňování měnové politiky v reakci na růst inflace, poznamenala agentura Reuters.
"Je to naprosto šílený krok, který vystavuje liru skutečnému nebezpečí," komentoval dnešní snížení úroků analytik Tim Ash ze společnosti BlueBay Asset Management. "Prudký pokles kurzu liry v posledních dnech zjevně nebyl dostatečný na to, aby se turecká centrální banka postavila prezidentu Erdoganovi," uvedl Jason Tuvey ze společnosti Capital Economics.
Turecká centrální banka dnes naznačila, že by mohla v uvolňování měnové politiky pokračovat. Inflace v Turecku se přitom v říjnu vyšplhala na 19,89 procenta, což je skoro tříleté maximum, a turecká lira od začátku letošního roku ztratila zhruba třetinu své hodnoty. Inflace je nyní téměř čtyřnásobná ve srovnání s pětiprocentním cílem centrální banky.
Erdogan ve středu prohlásil, že bude v boji proti vysokým úrokovým sazbám pokračovat "až do konce". Turecký prezident v rozporu s tradiční ekonomickou teorií tvrdí, že vysoké úrokové sazby inflaci způsobují, a označuje se za nepřítele vysokých nákladů na úvěry, uvedla agentura AP. "Úroková sazba je příčina, inflace je důsledek," prohlásil ve středu prezident. "Zbavíme náš lid zátěže v podobě vysokých úroků," dodal.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) tento měsíc překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, zejména kvůli rostoucí inflaci. Jde o nejvýraznější zvýšení od roku 1997, které svým rozsahem překvapilo většinu analytiků. Rozhodnutí ČNB kritizoval končící premiér Andrej Babiš. Místo aby ČNB podpořila ekonomiku, nechá podle něj vydělat bankám a zdražování nezabrání. Také ministryně financí Alena Schillerová vyjádřila pochybnosti o tom, že razantní zvýšení sazeb pomůže zbrzdit inflaci.