Nikdy jsem si nemyslel, že kvantitativní uvolňování má na ekonomiku nějaký znatelný dopad, a platí to i o jeho ukončení. Skutečný význam má zvedání sazeb a nyní jsme v situaci, kdy Fed musí jednoznačně zvedat sazby. Pro Bloomberg Markets to uvedl Paul Krugman s tím, že americká centrální banka by ale neměla jít cestou šokové terapie. Jak moc by tedy Fed měl podle ekonoma zvýšit sazby a jaký je ekonomický výhled?
Krugman míní, že hlavní je soustavné a konzistentní zvyšování sazeb až do chvíle, „kdy se projeví na datech.“ Tedy do chvíle, kdy nastane ochlazení přehřívající se ekonomiky. „Nejde o krizi, v současnosti nevidíme známky toho, že by vysoká inflace zakořenila v celé ekonomice“, dodal ekonom, podle kterého tak „není důvod k panice“. Klíčovou roli tu přitom hrají očekávání a Krugman míní, že ta stále počítají jen s přechodně vyšší inflací, i když nyní se zdá, že tu bude po většinu letošního roku.
Současná očekávání tak nenaznačují, že by firmy a zaměstnanci začali soustavně jednat o mzdách tak, jako kdyby se měla vrátit sedmdesátá léta. Tedy že by se měla roztočit inflačně mzdová spirála. Fed přitom nemá přímo pod svou kontrolou sazby, které skutečně ovlivňují reálnou ekonomiku. Tedy například sazby z hypoték a výnosy dlouhodobých vládních obligací. A ty již nějakou dobu rostou.
Pokud se podaří ekonomiku ochladit a snížit inflaci, Fed by se měl zaměřovat na dosažení úrovně takzvaných neutrálních sazeb. Skutečné sazby by se tak měly pohybovat na hodnotách, které ekonomiku ani nestimulují, ani nebrzdí. Cesta k těmto sazbám by přitom podle ekonoma měla být relativně jednoduchá právě proto, že dlouhodobá inflační očekávání nejsou uvolněná a zatím se nezdá, že by centrální banka musela prudce šlápnout na brzdu. Krugman míní, že by mělo stačit, když stáhne současnou stimulaci.
Kde tedy sazby nakonec skončí? Krugman odpověděl, že on sám neví a podle něj to neví nikdo. Období vyšší inflace přichází po desetiletích inflace nízké. Pro tuto dobu byly charakteristické nízké investice, vysoké úspory a celkově nízké neutrální sazby, které se mohly pohybovat u nuly. Pokud tedy inflace za nějaký čas klesne na udržitelné úrovně, nemusely by se sazby pohybovat daleko od 2 %, míní ekonom.
Podle některých ekonomů by v současné situaci bylo lepší zaměřit se na expanzi nabídkové strany ekonomiky, ale Krugman míní, že na to není dostatek času. Jinak řečeno, podpora nabídkové strany je správná, ale nelze se na ni spoléhat ohledně snížení současné vyšší inflace. Rok 2022 tak bude podle ekonoma „jen o poptávce“.
Zdroj: Bloomberg Markets