Německá ekonomika závislá na ruských energiích bude čelit hluboké recesi, pokud se zastaví dodávky ruského plynu a ropy, varuje německá bankovní lobby BDB. Podle hlavy BDB a zároveň šéfa Christiana Sewinga německé banky letos kvůli válce na Ukrajině očekávají prudké oslabení hospodářského růstu na zhruba dvě procenta. Německý vicekancléř a zároveň ministr hospodářství Robert Habeck mezitím dnes uvedl, že Evropská unie může výrazně přitvrdit sankce proti Rusku kvůli invazi na Ukrajinu. Možné okamžité embargo na dovoz energetických surovin z Ruska ale nepodpořil kvůli vysoké energetické závislosti Německa na Rusku. Obdobně Rakousko podporuje zesílení sankcí proti Rusku, ale nikoli embargo na dovoz plynu.
"Situace by byla ještě horší, kdyby byl zastaven dovoz nebo dodávky ruské ropy a zemního plynu. Výrazná recese v Německu by pak byla prakticky nevyhnutelná," řekl Sewing. "Otázka vládní pomoci pro společnosti a sektory by se pak stala ještě naléhavější," dodal a znovu vyzval Evropskou centrální banku (ECB), aby zasáhla proti inflaci.
ECB by podle Sewinga měla ukončit svůj program nákupů aktiv a vyslat signál ohledně úrokových sazeb, jejichž zvyšováním se dá s inflací bojovat. "Signál je urgentně zapotřebí," řekl Sewing.
ECB usiluje o to, aby inflace v eurozóně ve střednědobém horizontu činila dvě procenta. V březnu ale byla míra inflace v zemích platících eurem na rekordních 7,5 procenta. V Německu, které je největší ekonomikou eurozóny, vystoupila minulý měsíc na 7,3 procenta a byla nejvýše od znovusjednocení země v roce 1990.
Studie poradenské společnosti Deloitte varuje dokonce před nejhorší poválečnou inflací. Ta by podle ní mohla nastat, pokud by se boje na Ukrajině protáhly hluboko do příštího roku. V takovém případě by německá ekonomika, která loni rostla o 2,9 procenta a na níž je závislá řada českých firem, letos přidala jen 0,6 procenta, zatímco inflace by se vyšplhala na 8,3 procenta. Tak rychle se ceny v Německu nezvyšovaly zatím nikdy od druhé světové války. Přes sedm procent se dostaly jen v 50. letech a v důsledku ropné krize z roku 1973.
Habeck: Unijní sankce mohou být tvrdší. Okamžité embargo ale nechceme
Habeck dnes uvedl, že Německo chce být co nejdříve nezávislé na Rusku. Okamžité embargo ale Berlín odmítá. "Mnohokrát jsem řekl, že tvrdě pracujeme na snížení naší energetické závislosti na Rusku," řekl Habeck. Uvedl, že Německo je na tom jinak než jiné evropské země, neboť příliš spoléhalo na zásobování fosilními energetickými surovinami z Ruska.
"Nejdříve se chceme zbavit závislosti na ruských fosilních palivech, pak i na fosilních palivech obecně," řekl Habeck. Ten již v březnu oznámil, že Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě, do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu.
V případě plynu dnes uvedl, že Německo v posledních týdnech snížilo dovoz plynu z Ruska z 55 na 40 procent. Dodal ale, že plyn je klíčovým zdrojem pro německý průmysl a vytápění, protože jen z 15 procent se používá k výrobě elektrické energie.
Ani Rakousko nepodporuje embargo na plyn
Rakousko podporuje zesílení sankcí proti Rusku, ale nikoli embargo na dovoz plynu, řekl rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Šéf rakouské diplomacie i vicekancléř Werner Kogler se vyslovili pro mezinárodní vyšetření událostí v ukrajinském městě Buča, kde po stažení ruských vojáků zůstaly stovky mrtvých těl civilistů.
"Vždy jsme u sankcí říkali, že mají zasáhnout ty, na které cílí, a nemají se nám vrátit jako bumerang," řekl lidovecký ministr (ÖVP). V případě dodávek plynu by to podle něj byl právě tento případ.
Další sankce vůči Rusku očekává Schallenberg brzy. "Pracujeme už teď velmi intenzivně na novém sankčním balíku, který bude výhledově přijat ještě tento týden," dodal ministr. Vedle embarga na plyn podle něj existuje "dost jiných možností, jak můžeme pevněji utáhnout sankční šroub".