Tuzemský ČEZ není sám, kdo v poslední době sháněl peníze na zajištění obchodů s energiemi. Německá utilita si musela půjčit miliardy eur, aby si za prohlubující se energetické krize v Evropě poradila s divokými výkyvy cen na trzích. Energetický gigant si podle dnešního oznámení zajistil třetí úvěrovou linku, čímž navýšil svoji likviditu na další dva roky o tři miliardy EUR. Nyní má přístup k celkem 8 miliardám eur, které mu mají pomoci s maržováním, tedy požadavky na hotovostní ručení obchodů na komoditních burzách.
Ruská invaze na Ukrajinu evropskou energetickou krizi prohloubila. Ještě před ruským vpádem do sousední země si německý Uniper musel půjčit 11 miliard dolarů. Norský Statkraft, jeden z největších evropských producentů obnovitelných energií, vydal dluhopisy. Steag GbmH, která v Německu provozuje několik uhelných elektráren, si zajistila dodatečné financování. S „extrémními nároky“ na zajištění obchodů na komoditních burzách a u obchodních protistran se setkal také tuzemský , který i z toho důvodu vydal dluhopisy ve výši 600 mil. EUR.
„Tlak na celou energetiku byl tak veliký, že už narazil i na limity bankovního sektoru, kolik je možné půjčit do daného sektoru peněz. Každý se snažil to nějak řešit. My jsme prodávali emisní povolenky a hromadili hotovost, jak jsme mohli,“ uvedl v rozhovoru s patria.cz finanční ředitel Martin Novák.
Míříme k výplatě rekordní #divi. Výhled sunou vzhůru tři klíčové faktory, říká CFO #ČEZ Martin Novák v rozohvoru pro @PatriaCZ. 1Q přineslo utilitě ztrojnásobení čistého zisku i extrémní nároky na zajištění obchodů na komoditních burzách ?? https://t.co/kazeIH7nty #energie
RWE uvedla, že třetí úvěrovou linku si zajistila ve světle nedávné volatility cen energií a souvisejícího nárůstu požadavků na likviditu na zajištění forwardových kontraktů. Trojici úvěrových facilit, z nichž jedna se datuje zpět do roku 2019, utilitě poskytlo konsorcium 27 zahrančních bank. Úvěry jsou navázané na kritéria udržitelnosti, včetně podílu obnovitelných zdrojů ve výrobním portfoliu , a také na emisní intenzitu elektráren z portfolia německé skupiny.
Společnost dnes také zveřejnila výsledky za první čtvrtletí. Očištěná EBITDA jí v něm narostla meziročně o 65 % na 1,46 miliardy EUR. Firma také potvrdila výhled pro tuto metriku, kterou v roční prognóze vidí mezi 3,6 až 4 miliardami EUR. Očištěný zisk za celý rok předpokládá mezi 1,30 až 1,70 miliardy EUR. Ten se v prvním čtvrtletí vyšvihl na 735 milionů EUR proti 340 milionům před rokem.
si podobně jako jiné energetiky musí kupovat komodity za vyšší ceny, aby kompenzovala dodávky z Ruska. Sankce vůči Moskvě způsobily, že společnost musela odepsat svůj kontrakt na 12 milionů tun ruského uhlí s platností do roku 2025. Německé skupině to způsobilo finanční ránu ve výši 850 milionů EUR.
„RWE má kontrakty na dodávky komodit z Ruska za fixní ceny, které jsou značně pod současnou tržní úrovní,“ uvedla společnost podle Bloombergu. „Ušlé objemy musíme kompenzovat realizací nákupů od třetích stran za mnohem méně příznivých podmínek, abychom naplnili stávající závazky na dodávky.“
Německo je i nadále největším kupcem ruského plynu, který tvoří zhruba 35 procent německých dodávek. Před ruskou invazí na Ukrajinu z konce února to byla více než polovina. Z plynu se v Německu vyrábí zhruba 15 procent elektřiny. V roce 2000 to nebylo ani 9 procent. Pak ale země začala uzavírat jaderné a uhelné elektrárny.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck dnes uvedl, že některé divize německé společnosti Gazprom Germania v důsledku ruských sankcí nedostávají z Ruska žádný plyn. Dodal nicméně, že Německo si zajistilo alternativní dodávky a dokáže se s tímto výpadkem vypořádat.
Ruský státní plynárenský gigant Gazprom nedávno ve společnosti Gazprom Germania ukončil svou účast. Německo následně ustanovilo správcem firmy Gazprom Germania spolkovou agenturu pro síťové služby Bundesnetzagentur (BNetzA). Ve středu pak ruská vláda informovala o uvalení sankcí na společnost Gazprom Germania a zhruba tři desítky jejích divizí.
Zdroje: Bloomberg, ČTK, Patria.cz