Moskva by na ruské embargo na její ropu mohla odpovědět tím, že bude hledat jiné kupce, nebo snížením produkce, aby udržela ceny vysoko. Mělo by to velký celosvětový hospodářský dopad – pokud nezasáhne kartel OPEC.
Šestý soubor sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla Evropská komise už začátkem května. Jeho zásadní částí měl být úplný zákaz dovozu ruské ropy od začátku příštího roku, po maďarském tlaku však dostala časově neupřesněnou výjimku ropa přepravovaná ropovodem Družba. Prezidenti a premiéři poté dali zelenou přijetí celého balíku, který počítá především s ukončením dovozu 90 procent ruské ropy.
Rusko je třetím největším producentem ropy po USA a Saúdské Arábii a druhým největším vývozcem této suroviny po Saúdské Arábii.
„Nynější dění změní obchod ropou a zemním plynem do budoucna. Ceny ropy krátkodobě neklesnou a dopad ruských sankcí bude znát několik let,“ domnívá se podle CNBC Hossein Askari z George Washington University School of Business.
Nové kupce už si Rusko možná hledá
Moskva od začátku války na Ukrajině výrazně zvýšila vývoz ropy do asijských zemí.
Indie, která dříve ruskou ropu moc nenakupovala, její nákupy meziročně zvýšila zhruba na dvacetinásobek, vyplývá z dat analytické společnosti Kpler. Dillí ruskou ropu nakupuje se slevou, kterou si podle Kpleru vyjednala vzhledem k vyššímu riziku v souvislosti se západními sankcemi proti Rusku. V květnu Indie nakoupila dalších asi 21 milionů barelů ruské ropy. Za celý loňský rok dovezla kolem 12 milionů barelů, jen za letošní březen to však bylo asi 11 milionů barelů a za duben dalších 27 milionů. Donedávna přitom dovážela z Ruska jen asi dvě až pět procent ropy, kterou spotřebovává.
Čína, která byla už před válkou největším jednotlivým odběratelem ruské ropy, teď nakupuje třikrát vyšší objemy - od března do května zhruba 14,5 milionu barelů, což je zhruba třikrát tolik co ve stejnou dobu loni.
Rusko teď mimo jiné zvažuje i snížení těžby, čímž by na trhu vyvolalo nedostatek suroviny a tím i růst její ceny, naznačil viceprezident ruské ropné společnosti Lukoil Leonid Fedun. To by Rusku umožnilo inkasovat za prodej ropy do Asie ještě více peněz.
Ve čtvrtek se už Kreml nechal slyšet, že ropu nebude prodávat se slevou, a pokud poptávka po surovině na jednom místě klesne, na druhém se zvýší a transfer suroviny bude přesměrován.
„Zda si tyto barely najdou domov v Indii, Číně a Turecku, se může odvíjet od toho, zda se EU nakonec rozhodne zaměřit se na přepravu a pojišťovací služby a zda se USA rozhodnou zavést sekundární sankce v íránském stylu,“ napsala podle CNBC analytička trhu komodit ve společnosti RBC Capital Markets Helima Croftová. "Reakci Ruska se pochopitelně bude věnovat velká pozornost."
Zkrotí kartel napětí?
Pozornost se ale bude věnovat i reakci kartelu OPEC.
Zdroje listu Financial Times uvedly, že Saúdská Arábie je připravena výrazně zvýšit těžbu, pokud se produkce ropy v Rusku citelně sníží. A list The Wall Street Journal (WSJ) v úterý s odkazem na své zdroje napsal, že někteří členové OPEC nechtějí s ruskou produkcí ropy ve svých celkových plánech počítat, aby tak v OPEC+ vytvořili prostor pro zvýšení těžby v ostatních zemích.
To požadují hlavně Spojené státy a Evropská unie, které chtějí dosáhnout poklesu tržních cen ropy. Zdroje agentury Reuters v rozšířené skupině OPEC+ ale uvedly, že středeční schůzka technického týmu OPEC se touto záležitostí nezabývala. Další zdroje z OPEC+ uvedly, že o této myšlence se nebavila ani celá skupina.
Rusko členem kartelu OPEC není. S organizací ale podobně jako několik dalších významných těžařů spolupracuje ve skupině nazvané OPEC+. Podle zdrojů Reuters by se země mohla domluvit v rámci OPEC+ na kompenzaci jeho nyní nízké těžby ropy. Rusko nyní na základě domluvné kvóty v rámci OPEC+ produkuje zhruba 1 milion barelů ropy denně.
Podle Croftové již ve Washingtonu zazněla obava, že Moskva může během léta omezit vývoz, aby Evropě zasadila co největší ekonomickou ránu a „otestovala kolektivní odhodlání členských států bránit Ukrajinu“. Stav zásob je podle znepokojivě nízký a rafinerské kapacity omezené. Ruské odříznutí ropy by tedy v létě mohlo mít velice škodlivý ekonomický dopad.
Podle Edwarda Gardnera mohou ruská produkce a vývoz klesnout do konce roku o zhruba 20 procent.
Ropa dnes klesá na spekulacích
Zprávy o možné červnové návštěvě prezidenta USA Bidena v Saúdské Arábii a spekulace o možném zvýšení těžby touto zemí dnes pomáhají poslat ceny ropy dolů. Americká ropa WTI ztrácela i přes 3 procenta na barel, část ztrát ale nahnala. Brent se dnes obchodoval i za méně než 113 dolarů za barel.
Pokud Biden do Saúdské Arábie pojede, musel by se podle Bloombergu nevyhnutelně setkat s defakto vládcem pouštního království, korunním princem Muhammadem bin Salmánem, kterému se dosud vyhýbal. Podle Askariho by ale Spojené státy měly více tlačit na producenty z kartelu OPEC, aby zvýšili ropnou produkci - a vůči Rusku zaujmout tvrdé preventivní sankce.
Vývoj Brentu za posledních 6 měsíců:
Shoda sice je, přijetí šesté sady sankcí ale vázne
Shoda na šestém balíku protiruských sankcí sice je, Maďarsko se proti přijetí ale znovu postavilo. Podle diplomatů se ve středu nepodařilo dojít ke konečné dohodě, neboť Budapešť trvala na vyškrtnutí hlavy ruské pravoslavné církve. Toho navrhla komise potrestat za to, že veřejně obhajuje ruskou invazi na Ukrajinu. Maďarský premiér se začátkem května vyslovil proti zařazení patriarchy Kirrila na seznam, které podle něj negativně dotýká náboženské svobody některých komunit v Maďarsku.
Zcela vyladit se podle ČTK nepodařilo ani všechny podrobnosti embarga. Mezi zeměmi požadujícími ústupky bylo ještě v pondělí vedle Slovenska také Česko. Praze se však dostalo kýžené výjimky ze zákazu exportu produktů z ropy dovezené potrubím a celý balík podporuje. Diplomaté by se k jednání měli vrátit ve čtvrtek.
Zdroje: CNBC, Bloomberg, ČTK