Rusko se v červnu patrně ocitne v deflaci, řekl dnes ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. Spotřebitelé mají tendenci šetřit a nechtějí utrácet, poptávka je teď velmi nízká. Země také musí zvýšit dovoz, problém teď pro ni představuje zejména příliš silný rubl. Ministr financí Anton Siluanov pak řekl, že Rusko by mohlo nakupovat měny spřátelených zemí, aby snížilo tlak na růst kurzu rublu.
"Pokud rubl zůstane na současných úrovních i v dalších měsících, budou muset firmy snížit výrobu," řekl podle agentury Reuters ministr hospodářství na konferenci, kterou uspořádala podnikatelská lobby. Vláda podle něj zaznamenala známky počínající deflační spirály, ekonomika má nadměrné zásoby deviz a právě kurz rublu bude pro hospodářskou politiku určující.
Rubl po invazi ruských vojsk na Ukrajinu prudce oslabil, dolar tak vůči němu vystoupil z původních zhruba 75 až nad 150 rublů. Na konci května se ale vrátil pod 100 rublů a v současné době se pohybuje těsně nad 50 rubly. Ruská měna je tak vůči dolaru nejsilnější od května 2015. Kurz ale neodráží skutečnou nabídku a poptávku, protože Kreml po invazi zavedl omezení pohybu kapitálu. Rusové si například ani nemohou volně vybírat úspory v cizích měnách. Kvůli slabšímu dolaru pak má Rusko nižší příjmy z exportu, když výnosy ze zahraničí převede na domácí měnu.
Míra inflace v Rusku v květnu podle statistického úřadu klesla na 17,1 procenta z dubnových 17,8 procenta, což bylo dvacetileté maximum. Deflace, tedy pokles cen, tak nyní znamená pro Rusko opačný problém než pro většinu zemí západního světa. Evropská unie měla v květnu rekordní inflaci 8,8 procenta, Spojené státy pak 8,6 procenta, maximum za více než 40 let. Čísla za červen se podle analytiků moc lišit nebudou.
Ministr financí Anton Siluanov na stejné konferenci jako Rešetnikov řekl, že Rusko by mohlo snížit část státních výdajů a ušetřené peníze použít na intervence na devizovém trhu. To by byla jedna z možností, jak omezit pokračující růst kurzu rublu, který prodražuje dovoz.
Moskva se všemožně snaží mírnit dopady bezprecedentních sankcí, které vůči ní za únorové napadení Ukrajiny zavedly západní země. Problémy pociťuje zejména finanční sektor, Moskva kvůli tomu například nebyla schopna zahraničním investorům řádně doručit platbu úroků u dvou emisí eurobondů, což byl i důvod, proč se tento týden poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety ocitla v platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí.
Siluanov řekl, že ministerstvo financí navrhne, aby exportně orientované ruské firmy mohly dostávat peníze od nerezidentů i v hotovosti. Devizový trh označil za toxický a řekl, že vláda zvažuje nákup měn těch zemí, které považuje za spřátelené. Intervence na devizových trzích, ať už je bude provádět centrální banka nebo ministerstvo financí, pak označil za jediný způsob, jak ovlivnit kurz rublu k dolaru i k euru.
Ruské instituce přestaly devizy přes intervence na trhu nakupovat v únoru. Tehdy to bylo kvůli rozpočtovému pravidlu, jehož smyslem bylo chránit státní finance před externími šoky. Rubl ale v té době prudce klesal, což byla reakce na obavy z dopadů chystaných západních sankcí krátce předtím, než ruská vojska 24. února napadla Ukrajinu. Moskva invazi označuje za speciální vojenskou operaci, jejímž smyslem je osvobodit východní část Ukrajiny od útlaku neonacistů a zbavit Ukrajinu nacistické vlády. Západ tyto důvody neuznává.
Siluanov řekl, že podle pozměněného rozpočtového pravidla je ministerstvo financí připraveno zakročit a nakupovat do svých rezerv měny spřátelených zemí. Které to jsou, ale neřekl. Pozměněné pravidlo zachovává politiku centrální banky, která počítá s plovoucím směnných kurzem, tedy nikoliv s pevným, který by byl administrativě stanovován.
"Prostřednictvím měn spřátelených zemí, přes křížové kurzy k dolaru a k euru, bude možné regulovat hodnotu eura a dolaru vůči rublu," řekl Siluanov. "Projednáme to s ekonomickými experty vlády, centrální banka s tím souhlasila," dodal bez bližších podrobností.