Něco dlouho funguje a najednou je všechno jinak. V poslední době to můžeme pozorovat u řady korelací, či dokonce kauzalit. Jednou z hlavních příčin je podle mne to, že předchozí cykly a zlomy byly taženy zejména poptávkovými faktory. Na nich byla pozorována řada vztahů, ale nyní hrají významnou roli ty nabídkové. Vztahy se překlápí, či úplně mizí. Projevuje se to mimo jiné i u známého pravidla 60/40.
Následující graf ukazuje výkony portfolia složeného ze 60 % z akcií a ze 40 % z dluhopisů, a to v USA, Evropě a Japonsku. Pokud se někdo této strategie držel, tak za poslední rok byl jen v poslední zemi mírně v záporu, v Evropě a v USA prodělává téměř 15 %:

Zdroj: Twitter
Během pár dnů jsem zaznamenal dva naprosto rozdílné názory na to, zda 60/40 bude dál fungovat, či ne. Podle jednoho získává tato strategie opět na relevanci, podle druhého je „mrtvá“. O co tu ale v jádru jde? Základem portfolia 60/40 je diverzifikace, ladění výnosů a rizika. S předpokladem, že pokud si akcie nepovedou nejlépe, investor je zajištěn lepšími výkony dluhopisů. A naopak. Ve výsledku si tak polepší jak na rovině očekávané návratnosti, tak na rovině rizika.
Tato logika je veskrze poptávková. V klasickém poptávkovém cyklu si totiž akcie vedou dobře během boomu, ale dluhopisy ne, protože rostou inflační tlaky. Během útlumu naopak akcie návratnost portfolia brzdí, ale slabá ekonomika a dezinflační, či dokonce deflační tlaky svědčí dluhopisům. Co když se ale do cyklu vloží negativní nabídkový šok? Dostáváme inflační tlaky a zároveň utlumenou ekonomiku. Nahoru se tedy nechce ani akciím, ani dluhopisům. V případě pozitivního nabídkového šoku pak platí opak – nahoru se chce obojímu, protože ekonomice se vede dobře, ale negeneruje to inflační tlaky.
Americká ekonomika sice na rovině HDP klesla do recese, v jiných ohledech je ale stále silná. Zdráhal bych se tak ve vztahu k ní použít slovo stagnace, značící „tradiční“ plošnou recesi, či útlum kombinovaný s inflačními tlaky. Nicméně celkově jde o prostředí silného nabídkového šoku, který na čas minimálně snížil relevanci 60/40. Jinak řečeno, ceny akcií a ceny dluhopisů mají tendenci vykazovat pozitivní korelaci, a tudíž ne moc velký diverzifikační potenciál. Co do budoucna?
V duchu výše uvedeného bude záviset na tom, zda se opět vrátí dominance poptávky. Pokud ano, minimálně z hlediska diverzifikace si strategie 60/40 jen relativně krátce zahibernovala. Pokud bude výraznou roli hrát i nadále nabídka, může být hibernace delší. A to i v případě, že se nabídkový šok negativní překlopí do pozitivního. Což může nyní znít jako fi-fi (finance fiction), ale věci se někdy podobným způsobem chovají.