Ve vztahu k výnosové křivce, respektive její inverzi, se většinou hovoří o recesi. Co ale sazby: Má inverze výnosové křivky nějaký alespoň historický vztah k cyklu sazeb a monetární politice?
K uvedeným otázkám mě navedl následující obrázek od . Ukazuje sklon výnosové křivky – rozdíl mezi výnosy dlouhodobých a krátkodobých obligací. Zmíněná inverze křivky nastává ve chvíli, kdy se krátkodobé výnosy dostanou nad ty dlouhodobé. Tato období jsou v grafu vyznačena červeně. A spolu s tím vidíme, jak se od polovina osmdesátých let vyvíjely sazby Fedu:
Zdroj: Twitter
JPMorgan v komentáři ke grafu poukazuje na to, že inverze výnosové křivky předchází obrat v cyklu sazeb – jejich otočení směrem dolů. Jak jsem přitom zmínil v úvodu, inverze bývá obvykle zmiňována jako indikátor blížící se recese a obojí jde docela jednoduše skloubit:
Pokud se krátkodobé sazby dostávají nad dlouhodobé, bývá to způsobeno tím, že ty první tlačí nahoru růst klíčových sazeb centrální banky. A ty druhé tlačí dolů vlastně to samé – utahování monetární politiky posouvá ekonomický výhled směrem dolů, snižuje inflační tlaky a to zvyšuje atraktivitu dlouhodobějších dluhopisů. Jejich ceny rostou, výnosy klesají a dostávají se pod výnosy krátkodobé, které tlačí nahoru sazby Fedu.
Nyní se opět nacházíme v červeném teritoriu, implikace by tedy podle logiky grafu měla být jasná: Obrat ve směru sazeb je za rohem. Jak jsem ale psal nedávno, historie není Jára Cimrman, aby se držela dokonalých rýmů. Nyní se do výraznější odlišnosti rýmování může promítnout to, že v grafu hovoříme vesměs o cyklech poptávkových. Nyní ale hraje výraznou roli nabídková strana ekonomiky. Mizí tak řada dříve „pevných“ vztahů. Nyní by stačilo, aby přetrvaly tenze na straně nabídky, které by nutily Fed do držení kurzu déle, než tomu bylo dříve.
Naopak „otrocká“ interpretace inverze výnosové křivky by implikovala, že obrat v cyklu sazeb je na dohled a již relativně brzy tak zamíří dolů. Můžeme tak třeba vymyslet scénář, kdy by přes recesi HDP nenastala recese zisků, ale ta první by vedla k obratu v monetární politice (prospívajícím akcií i ze strany požadované návratnosti). To je nyní pro akcie takový cyklický scénář „to nejlepší z nejlepšího“. Pokud se nemýlím, tak třeba BofA tvrdí, že z tohohle ještě musí akcie procitnout.