Britská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,25 procenta. V tiskové zprávě také uvedla, že hodlá pokračovat v boji proti inflaci, a to navzdory předpokládané hospodářské recesi. Při zvyšování úroků byla nicméně tento měsíc méně razantní než centrální banky ve Spojených státech, eurozóně a některých dalších zemích. Zároveň zahajuje prodej státních dluhopisů.
Centrální banka předpokládá, že hrubý domácí produktu (HDP) Británie vykáže za třetí čtvrtletí pokles o 0,1 procenta. Stejným tempem se HDP podle údajů britského statistického úřadu snížil už ve druhém kvartálu. Britská ekonomika by tak podle prognózy centrální banky vstoupila do recese, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.
Meziroční míra inflace v Británii se v červenci vyšplhala na 10,1 procenta, maximum za 40 let. V srpnu ale meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil na 9,9 procenta. Inflace tak vykázala první pokles téměř za rok.
Výbor uvedl, že „bude rázně reagovat, pokud to bude nutné“ a pokud budou cenové tlaky trvalejší. Zpřísňování tedy ještě zdaleka nemusí být u konce a může to připravit půdu pro větší navýšení koncem tohoto roku.
Výnos 10letých dluhopisů po oznámení vyskočil o více než 10 bazických bodů na nejvyšší hodnotu od roku 2011 a obchodníci z velké části sázejí na to, že se příští rok přiblíží k 5 %.
Centrální banka snížila svou prognózu maximální inflace z více než 13 % na méně než 11 % a naznačila, že díky plánu energetické pomoci nové premiérky Liz Trussové lze odvrátit hlubokou recesi. Podrobnosti tohoto plánu, stejně jako snížení daní a dalších opatření, mají být zveřejněny v pátek.
Svou prognózu představí podrobněji v listopadu, kdy plně zhodnotí vládní fiskální plány. Vyhlídky na silnější spotřebitelskou poptávku však „pravděpodobně ve střednědobém horizontu přispějí k inflačním tlakům". Bankéři také počítají s technickou recesi ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2022.
Tvůrci politik BOE také jednomyslně podpořili plány na zahájení prodeje mamutích státních dluhopisů vytvořených od finanční krize před více než deseti lety. Aktivní prodeje, první uskutečněné světové významnou centrální bankou, budou zahájeny 3. října a budou se pohybu kolem 10 miliard liber za čtvrtletí.
Americká centrální banka (Fed) ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 3,00 až 3,25 procenta. Také Evropská centrální banka (ECB) tento měsíc zvedla základní úrok o 0,75 procentního bodu, a to na 1,25 procenta.
Dnes zvýšila o 0,75 procentního bodu svůj základní úrok i švýcarská centrální banka, a to z minus 0,25 procenta na 0,50 procenta. Ukončila tak éru záporných úrokových sazeb v Evropě.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) začátkem září ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Jednala poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem předchozího zvyšování sazeb.
Zdroj: ČTK, Bloomberg