Brad DeLong z U.C. Berkeley na Bloombergu hovořil o své knize zaměřující se na ekonomickou historii dvacátého století. Nejdříve ale vysvětloval, proč ve skutečnosti píše o období, které začíná rokem 1870 a končí rokem 2010. První datum podle něj bylo významným mezníkem – před ním vládla chudoba a po něm se situace začala výrazně měnit k lepšímu. Zatímco před rokem 1870 nebyl ani výhled každé další generace nijak povzbudivý, po tomto roce nastalo období, kdy se každá další generace posouvala na technologické úrovni výrazně kupředu.
Ekonom míní, že prudký technologický pokrok znamená, že je ve světě možné dosáhnout stavu, kdy „každý bude mít dostatek“. Něco takového bylo podle něj v minulosti nemyslitelné. Larry Summers na Bloombergu poukázal na to, že podle knihy jeho kolegy nebyl po ekonomické stránce zase tak rozdílný život ve Velké Británii dvacátého století v porovnání se životem před dvěma tisíci lety. DeLong na to reagoval připomenutím práce Johna Stuarta Milla. Ten totiž ještě v roce 1871 psal, že průmyslová revoluce do té doby umožnila zbohatnout jen úzké vrstvě lidí, zatímco většina společnosti stále žila v chudobě.
V roce 1919 už ale J. M. Keynes psal, že po roce 1870 se společnost dostala do ekonomického Eldoráda. K čemu přitom došlo po roce 1870? DeLong řekl, že existuje řada názorů, podle některých je významné třeba to, že zákony platí pro každého. Nicméně podle něj šlo tehdy o tři hlavní faktory. První z nich byl vznik průmyslových laboratoří, ve kterých se testovaly nové technologie a které zvýšily efektivitu výzkumu a vývoje.
Druhým faktorem byl vznik korporací, které začaly fungovat způsobem, jaký známe dodnes. A v neposlední řadě se projevil vliv globalizačních faktorů včetně telegrafu či nových způsobů dopravy. Lidé tak disponovali novými technologiemi a zároveň mnohem více uvažovali o tom, jak je použít a využít v různých částech světa. Summers k tomu dodal, že většina akademické diskuse týkající se DeLongovy knihy se zaměřuje právě na to, zda byl rok 1870 skutečně takovým mezníkem, za jaký jej ekonom považuje. Summers se ale podle svých slov zajímá spíše o to, zda nějakým významným mezníkem byl rok 2010.
Summers připomněl, že během první poloviny minulého století probíhaly ve světě mnohem větší politické a geopolitické turbulence než v polovině druhé. Významným mezníkem pak byl konec studené války, „která byla úplně jiného typu než první a druhá světová válka.“ Celkově by se ale Summers podle svých slov domníval, že šlo o nějaký souvislý proces a tudíž jej zajímalo, proč podle DeLonga nastal v roce 2010 nějaký zlom. A proč bychom se nyní měli nacházet v nějaké výrazně rozdílné éře, než jaká byla před rokem 2010? Co na to odpověděl DeLong? To se dozvíte již brzy na webu Patria.cz ve druhé části rozhovoru.
Zdroj: Bloomberg