Hlavní ekonom francouzské investiční banky Natixis se domnívá, že americká ekonomická politika je ve srovnání s tou evropskou „drastičtější“. Projevuje se to razantnějšími změnami v monetární politice či prudšími korekcemi rozpočtových deficitů a většími vlnami propouštění na trhu práce. Jak si taková politika ve srovnání s umírněnější Evropou vede? A je mezi USA a Evropou výrazný rozdíl v oblasti energetiky?
Patrick Artus poukazuje na to, že americká ekonomika „se z recesí dostává systematicky rychleji než ta evropská“. Podle ekonoma to může být tím, že v USA dochází k rychlejším změnám v zaměstnanosti. Rychleji tak reagují rovněž ziskové marže firemního sektoru. To se může projevovat i ve větší flexibilitě korporátních investic. První z následujících dvou grafů srovnává vývoj produktu v USA a v eurozóně, druhý graf se zaměřuje na nezaměstnanost:
Obrázky podle Artuse dokazují zmíněnou systematickou schopnost americké ekonomiky zotavovat se z recese rychleji. A výše uvedené pak může podle něj znamenat, že evropská ekonomická politika je celkově sice měkčí a ne tak razantní, ale ta americká je pro ekonomiku v konečném důsledku přívětivější.
Artus srovnává Evropu a USA i z hlediska energetiky. Rozdíly vystihují následující grafy s dovozy energií a obchodní bilancí u této položky. Jak píše Artus, „Spojené státy si energii produkují samy, zatímco Evropa ji dováží.“
Popsaný rozdíl se podle Artuse projevuje i v reakci ekonomiky na vyšší ceny energií. Ve Spojených státech totiž růst cen ropy a zemního plynu může vést ke znatelnému přerozdělení příjmů směrem k energetice. Nicméně výsledkem nemusí být celková ztráta příjmů a recese. V Evropě je situace rozdílná, protože k takovému snížení příjmů dochází. A to i v případě, že vyšší ceny energií jsou domácnostem kompenzovány vládou. V takovém případě jen dochází k jinému rozložení nákladů v čase.
Zdroj: Natixis