Britská centrální banka podává lék, který je horší než to, co má léčit, varuje ekonom

Danny Blanchflower působí jako profesor ekonomie na Dartmouth College a byl členem vedení Bank of England. Na Bloombergu hovořil o současném nastavení monetární politiky ve Velké Británii s tím, že centrální banka podle něj přešla do přílišného utažení, ekonomika se nachází v recesi a BoE „velmi rychle otočí“.

Ekonom poukázal na to, že dva z členů vedení BoE nesouhlasili s posledním zvedáním sazeb a podle Blanchflowera jde o ekonomy, kteří chápou, co se nyní v britském hospodářství děje. Bloomberg k tomu dodal, že v současné době je za vzor považován Paul Volcker a jeho monetární kontrakce, kterou reagoval na vysokou inflaci sedmdesátých let. Podle tohoto pohledu je nutné zvednout sazby nad inflaci a utlumit celkovou hospodářskou aktivitu, aby došlo ke snížení inflace. Co si o tomto názoru myslí Blanchflower?

Ekonom řekl, že popsaný postup mohl být relevantní na konci sedmdesátých let, kdy měly v ekonomice významné slovo odbory. Mimo jiné tak byly mzdy přímo provázány s pohybem cen, inflace se tedy okamžitě promítala do vyšších mezd a rozjela se mzdová spirála. „Dnes nic nenaznačuje, že by zaměstnanci měli s tím, co se děje, cokoliv do činění,“ míní Blanchflower. Podle něj britskou ekonomiku postihly nabídkové šoky a ty se projevily vysokou inflací. Centrální banka by ale na takové jednorázové šoky reagovat neměla.



BoE podle ekonoma uplatňuje lék, který je horší než to, co má léčit. „Inflace bude v následujících měsících padat jako kámen, v červnu se dostane pod 2 % a v září pravděpodobně budeme v deflaci,“ dodal Blanchflower s tím, že finanční trhy s jeho pohledem ale pravděpodobně souhlasit nebudou. Chybu pak podle něj dělal i americký Fed, a to už od roku 2010. Špatně totiž odhadoval volné kapacity na trhu práce a následně potenciál pro mzdové tlaky.

Blanchflower se domnívá, že nezaměstnanost a počet volných pracovních míst dříve indikovaly možné mzdové tlaky, ale po roce 2010 tomu tak už nebylo. Fed se tak zaměřoval na irelevantní proměnné a podhodnotil kvůli tomu kapacity na trhu práce. Ty byly a jsou ve skutečnosti mnohem větší a to podle ekonoma také znamená, že možnost mzdové spirály je minimální.

Co Čína a otevírání její ekonomiky, které podle některých názorů může představovat další inflační šok? Podle ekonoma je to „divoká karta“, ale platí to, co bylo uvedeno dříve. I v tomto případě by totiž šlo o jednorázový šok, na který by centrální banka neměla reagovat. Na závěr ekonom poukázal na predikce BoE. Ty hovoří o tom, že inflace by měla do dvou let klesnout pod 2 %. Právě dlouhodobější výhled je podle ekonoma klíčový a „na základě jejich vlastních predikcí by nyní měli sazby snižovat, ne je zvyšovat.“

Zdroj: Bloomberg