Kolik lidí musí Fed připravit o práci, aby zkrotil inflaci? Toť relevantní otázka, která zazněla při včerejším grilování šéfa americké centrální banky J. Powella v americkém Senátu. Powell přitom ukázal kuráž a trhům předestřel zcela reálnou představu, že na příštím zasedání (tj. již 22. března) bude akcelerován cyklus zvyšování úrokových sazeb z +25 na +50 bazických bodů. Tím se oficiální úrokové sazby v USA vyšplhají do pásma 5-5,25 %, přičemž ani zde se Fed velmi pravděpodobně nezastaví a to bude bolet…
Vrátíme-li se však k otázce ztráty pracovních míst indukovaných politikou Fedu, kterou včera J. Powellovi vystřelila ultralevicová senátorka za Demokratickou stranu Elizabeth Warrenová, tak se dostáváme k meritu současného makroekonomického paradigmatu aplikovaného v praxi. Existuje totiž krátkodobý trade-off, kdy centrální banka spoléhá na to, že svými restriktivními nástroji schladí poptávku v ekonomice, trh práce a v konečném stádiu také inflaci. Nepříjemnou pravdou je, že dojde k vynucenému zvýšení míry nezaměstnanosti, za kterou budou ovšem konkrétní propuštění z masa a kostí. Kolik jich bude, či lépe řečeno musí být, aby inflační saň byla setnuta a vedení Fedu bylo spokojeno? Senátorka Warrenová Powellovi včera v Senátu spočítala, že podle jeho současné (optimistické) prognózy to bude 2 milióny lidí bez práce navíc. Podle ní však historická zkušenost říká, že setrvačnost trhu práce a politiky Fedu způsobí, že to bude spíše o dalších 1,5 miliónu více. Takže podle Warrenové musí Fed “vyhodit” nějakých 3,5 miliónu lidí, aby byl s inflací spokojen. Dlužno dodat, že Powell k těmto počtům nemohl nic moc namítat, neboť vypadají velmi realisticky.
Po finanční krizi v roce 2008, kdy se mimochodem sazby Fedu vyšplhaly tam, kam je chce nyní centrální banka poslat, si centrální bankéři užívali relativně příjemné chvíle, kdy sice činili těžká rozhodnutí (pošleme úroky do záporu, nakoupíme miliardy vládních dluhopisů či FX rezerv), avšak v zásadě páchali dobro, když vytvářeli nová (zbytečná) pracovní místa. Nyní se karta obrátila a ve jménu obrany inflačního cíle bude třeba řadě lidí, firem a nakonec i vládám nutno stoupnout na kuří oko. Dodejme, že po včerejšku je Fed v páchání zla nepochybně oproti ostatním napřed.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna zatím drží pozice okolo 23,50 EUR/CZK, včerejší prudké posílení dolaru a další růst tržních úrokových sazeb v USA se ji však budou líbit jen pramálo. Rostoucí averze k riziku přitom může být přiživena i dnešním vystoupením šéfa Fedu, resp. agresivnějšími sázkami na vyšší vrchol sazeb v USA, což může českou měnu dostat do defenzivy.
Jedním z hlavních důvodů je vidina zužujícího se úrokového diferenciálu. Od ČNB se totiž již další růst sazeb nečeká, což včera potvrdil i nový člen bankovní rady Jan Kubíček. Ten se ve svém prvním rozhovoru vcelku jasně vyprofiloval jako další člen holubičí většiny, když se vymezil vůči poslední prognóze směrem k preferenci stability úrokových sazeb na současné úrovni.
Eurodolar
Zatímco před včerejším vystoupením šéfa Fedu Powella v americkém Senátu byly pravděpodobnosti na zvýšení sazeb na příštím zasedání rozděleny mezi +25bps a +50bps v poměru 7:3, tak dnes ráno je poměr opačný. Tomu odpovídající nárůst krátkodobých dolarových sazeb (na nejvyšší hodnoty od roku 2007) se musel na eurodolaru zákonitě promítnout. Pár EUR/USD se také sesunul o více než figuru níže a je na cestě k 1,05.
Dnes bude mít J. Powell v kongresu repete, avšak do hry již vstoupí také data z trhu práce - konkrétně ADP report a především počty nově otevřených pozic. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o tom, zda zvýšit sazby o 50bps ze strany Fedu není definitivní a Powell & spol. čekají právě na tato data, tak může jít opět o velmi volatilní seanci.
Regionální Forex
Dnes odpoledne zasedá polská centrální banka, která téměř jistě nebude nastavení měnové politiky měnit. Výbor pro měnovou politiku bude mít sice k dispozici novou kvartální prognózu, ale ta stejně nepřinese zásadní argumenty pro změnu politiky. Spíše než prognóza bude důležité vystoupení prezidenta NBP Glapinského na jeho tiskovce v druhé polovině týdne. Zde by Glapinski mohl neformálně ohlásit konec cyklu utahování měnové politiky, což by ovšem mohlo být relativně riskantní s ohledem na politiku Fedu.