Aktualizováno Vláda včera 17. května 2023 schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, který předložilo Ministerstvo spravedlnosti podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2022. "Hlavním cílem je jednak zapracovat do českého právního řádu novou evropskou směrnici, která upravuje přeshraniční přemístění sídla, přeshraniční fúze a přeshraniční rozdělení, ale také reaguje na poznatky praxe," stojí ve sdělení Vladimíra Řepky, mluvčího ministerstva spravedlnosti na stránkách justice.cz. Investory hlavním sledovaným tématem je, že norma potenciálně otevírá cestu plnému ovládnutí energetiky ze strany státu, potřebný počet hlasů snižuje z 90 % všech akcionářů na 75 % přítomných na valné hromadě. Akcie ČEZ dnes na pražské burze od úvodu obchodování postupně prohlubují ztrátu na aktuálních bezmála 8 procent pod hladinou 1050 Kč/akcie.
Graf Patria.cz: Akcie ČEZ online (Kč/akcie):
"Návrh vyžaduje schválení oběma komorami Parlamentu ČR. Pokud vstoupí v účinnost, vláda získá plnou kontrolu nad procesem restrukturalizace," poznamenal v ranní zprávě analytik Patria Finance Cuong Manh Le.
„Cílem je odstranit některé výkladové nejasnosti, nadbytečnou administrativní zátěž a promítnout některé změny plynoucí z rekodifikace soukromého práva. Novela má také umožnit akciovým společnostem, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, aby i ony mohly v praxi realizovat některé formy přeměn, které jsou předvídané a upravené stávajícím zněním zákona, avšak vyžadují souhlas všech akcionářů, resp. vysoké kvalifikované většiny (konkrétně 90 %) hlasů všech akcionářů zúčastněných společností," uvedl po jednání vlády ministr spravedlnosti Pavel Blažek dle textu na justice.cz.
Pro tyto tzv. kótované společnosti je (díky rozdrobené struktuře akcionářů a vysokému podílu pasivních investorů) realizace přeměn vyžadujících souhlas všech, resp. 90 % hlasů všech akcionářů prakticky neproveditelná. "Z těchto důvodů se má navrhovanou úpravou obsaženou v předkládaném návrhu změny materiálu snížit kvalifikovaná většina potřebná pro schválení obou výše uvedených forem rozdělení na 75 % hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, a to za současného navýšení usnášeníschopnosti, která má přesahovat 2/3 základního kapitálu," stojí v textu.
"Tyto hranice by měly v praxi umožnit realizaci takových přeměn i u kótovaných společností, jsou ale zároveň stanoveny dostatečně vysoko, aby v kombinaci se zvýšenou mírou ochrany práv menšinových akcionářů popsanou níže zabránily možnosti zneužívání těchto právních institutů. Tyto hranice jsou současně běžnou praxí v rámci členských států Evropské unie, pouze jeden členský stát má ve své legislativě 90% hranici; většina členských států zvolila hranici nižší, a sice 66 až 75 %," píše se dále v textu.
Navrhovaná úprava dle sdělení reaguje na připomínky uplatněné k původní verzi návrhu Legislativní radou vlády. "Ta původnímu návrhu vytýkala, že se má dotýkat pouze specifické situace v jedné konkrétní právnické osobě, mělo by v ní docházet ke smísení vrchnostenské a fiskální role státu a měla by být problematická i z hlediska slučitelnosti se svobodou usazování se a pohybu kapitálu ve světle judikatury SDEU. Navrhovanou úpravou tedy dochází k jejímu zobecnění. Ke snížení potřebné většiny ke schválení zmíněných forem přeměn by tedy došlo u všech kótovaných společností a nikoli pouze u těch, jejichž většinovým akcionářem je stát," stojí v textu.