Takzvaný stakeholder kapitalismus, který lze vnímat jako kapitalismus všech zúčastněných, je podle Petera Stavrose z investiční společnosti KKR směrem a strategií, kterou by měly sledovat rovněž private equity fondy. V první části rozhovoru pro Bloomberg (viz zde) popsal, proč a jakým překážkám on sám čelí ve chvíli, kdy se snaží dosáhnout změn ve svých společnostech. Ty podle něj leží jak na straně zaměstnanců, tak na straně vedení firem. Jak se je snaží překonat?
Vedení společností je podle investora přehlceno řadou požadavků a úkolů. Pokud pak má ještě dělat ze zaměstnanců majitele, kteří by měli zájem na chodu a prosperitě celé firmy, ptá se, co je vlastně prioritou. Stavros jim podle svých slov odpovídá, že pokud se jim skutečně podaří změnit kulturu ve společnosti, postoj a systém odměn, vše ostatní bude pak jednodušší. „Jestliže se to udělá dobře, vyplatí se to,“ řekl investor s tím, že je nutné věnovat se celému procesu roky. Ale zároveň nechce budit dojem, že jde o jednoduchou věc.
Stavros dal za konkrétní příklad společnost, kterou jeho firma koupila v roce 2013. Měla asi 6 tisíc zaměstnanců, z toho akcie jich drželo přibližně 80. Management nikdy nedělal průzkum spokojenosti zaměstnanců, firma čelila vysoké míře výpovědí. KKR vedení vyměnilo, začalo pro zaměstnance zveřejňovat výsledky firmy, její byznys plán, výrazně zvýšilo bezpečnost práce. „Chci zdůraznit, že šlo o desetiletý proces,“ dodal Stavros, podle kterého na jeho konci klesla míra výpovědí o 90 % a zlepšily se celkové výsledky společnosti. V praxi to znamená, že nyní se za jeden rok nově najme o 3 tisíce lidí méně než dřív.
Dalším příkladem může být společnost vyrábějící vrata do garáží. O ní by se podle investora dalo na první pohled říci, že zde není, co zlepšovat. KKR tu byla navíc čtvrtým private equity investorem. Během osmi let ale zvýšila podíl zaměstnanců na vlastnictví firmy, zvýšila jejich finanční gramotnost, ukazovala jim výsledky firmy, vysvětlovala její strategii a provedla řadu dalších souvisejících změn.
I v této společnosti tedy proběhla změna kultury, kterou doprovází změna v jejím provozu a efektivitě. Na počátku přitom podle investora nešlo o špatnou společnost, šlo o to, udělat z dobré firmy firmu výbornou. To se nakonec podařilo a například marže na úrovni zisku EBITDA se zvýšila z 20 % na 36 %. I oněch 20 % je přitom podle experta na společnost tohoto typu velmi dobrých. Celá série malých kroků pak vedla k mnohem větší spokojenosti zaměstnanců a k tomu, že investice se zhodnotila desetinásobně.
Na závěr Stavros zmínil, že jej kontaktoval nový ředitel Harley Davidson s tím, že má provést transformaci firmy. Je zřejmé, že v ní nejsou dobré vztahy se zaměstnanci. Investor to zmínil jako příklad toho, že popsaná strategie je relevantní nejen pro menší společnosti, ale i pro velké mezinárodní korporace.
Zdroj: Bloomberg