Nedávno jsem tu poukazoval na predikce , podle kterých by se výnosy desetiletých vládních dluhopisů měly v následujících letech držet zhruba na současných úrovních. A přestože se neustále hovoří hlavně o sazbách, právě tyto výnosy jsou klíčovou proměnnou pro hodnotu a snad i cenu akcií. S tím, že u obou bude samozřejmě rozhodující vývoj inflace. Co zde čeká Goldman? Kloní se spíše k těm, kteří hovoří o poklesu inflace k cíli ve výši 2 %? Nebo k táboru „3 – 4 %“?
Například Mohamed El-Erian tvrdí, že Fed by měl začít neoficiálně cílit inflaci ve výši kolem 3 – 4 %. Protože tam může skutečně realisticky klesnout bez toho, aby centrální banka musela ekonomice podtrhnout nohy dalším zvyšováním sazeb. Pak tu jsou hlasy hovořící o již existujících silných dezinflačních, či dokonce deflačních tlacích. Jejich existence by pak implikovala nutnost poklesu a ne zvedání sazeb.
Pohledů na další vývoj inflace je ještě více. Jak jsem uvedl výše, v GS čekají stagnaci dlouhodobějších výnosů. Na straně sazeb Fedu pak po řadu čtvrtletí v podstatě to samé a následně celkem prudký pokles. Za tím vším by pak samozřejmě měly stát predikce inflace a ty ukazuje následující graf:
![Rychlost poklesu <a class=]()
inflace a rychlost růstu akciového trhu" src="/Fotobank/330e10df-721f-4f55-8963-0c90628e95d1?width=315&height=306&action=Resize&position=Center" />
Zdroj: Twitter
Podle ekonomů GS by se tedy jádrová inflace měřená na základě PCE (index výdajů na osobní spotřebu) měla na konci příštího roku dostat na úroveň 2,2 – 2,3 % a pak už jen velmi mírně klesat. Jde o měřítko Fedem favorizované, jeho alternativa založená na indexu spotřebitelských cen by měla na konci příštího roku být výše, ale poté rychleji klesat.
Řekl bych, že krátkodobý vývoj zobrazený v grafu by pro akcie nebyl žádnou brzdou, spíše naopak. V tom smyslu, že inflace by jasně a relativně rychle mířila směrem dolů, i když z vysokých hodnot a tudíž by trvalo řadu čtvrtletí, než by se přibližovala 2 %. Podobně jako u růstu ekonomiky a zisků obchodovaných firem by tu ale měl hrát hlavní roli vývoj dlouhodobý:
Pokud by graf od GS implikoval, že inflace se na delší dobu usadí sice mírně, ale přece jen nad 2 %, mohlo by to mít výrazné dopady na monetární politiku i akciový trh. Připomeňme, že standardem posledních desetiletí byla inflace mírně pod 2 %. To vyžadovalo, či umožňovalo držet monetární politiku uvolněnou se všemi důsledky pro ceny investičních aktiv. Na to, aby monetární politika naopak tíhnula k utaženějšímu nastavení, pak nemusí inflace sahat výrazně nad 2 %. Může stačit opět jen mírně, ale tentokrát nad 2 %. A návrat k prostředí panujícímu před rokem 2020 se nekoná.
Podle grafu se také zdá, že v GS nepočítají s nějakým silným dopadem nových technologií, tedy alespoň ne do konce roku 2025. Je pravdou, že do nich se musí nejdříve investovat, ale přece jen by se dalo čekat, že do dvou let už by jejich potenciál měl být znát. Pokud tedy existuje v té míře, o které se někdy hovoří. V takovém případě by se pak na rovině inflace měly znatelně zvýšit výše zobrazené sklon křivek. A přijít posun k prostředí směrem k onomu „mírně pod 2 %“.