Německá ekonomika se nemůže postavit na nohy. Už dvě čtvrtletí po sobě se hrubý domácí produkt (HDP) země snížil a Německo se tak podle ekonomů dostalo do technické recese. V uplynulém čtvrtletí se HDP udržel na úrovni předchozích tří měsíců, což byl ale pravděpodobně jen slabý záblesk naděje. Hospodářský propad signalizují všechny důležité ukazatele. Znovu se začíná mluvit o "nemocném muži Evropy", jak zemi označil už na přelomu tisíciletí britský ekonomický časopis The Economist, píše polský deník Rzeczpospolita.
Titulek časopisu The Economist tehdy znamenal budíček pro německou politiku, která byla po letech po sjednocení Německa ještě oslněná ekonomicky úspěšnými roky a odmítala jakékoli reformy. Ty nakonec provedla vláda tehdejšího kancléře Gerharda Schrödera (sociální demokraté - SPD), mimo jiné prostřednictvím reformy trhu práce známé jako Hartz IV v roce 2005.
O 14 let později se situace oficiálně změnila. Skupina ekonomů z Berlína a Londýna nazvala esej o stavu německé ekonomiky "Od evropského nemocného muže k ekonomické superstar". Teď se ale výrok o nemocném muži Evropy na stránky novin vrací.
Index mnichovského institutu Ifo, který měří ekonomickou náladu v zemi a je zásadní pro hodnocení výhledu ekonomiky, vykázal v červenci pokles už třetí měsíc po sobě. Na 9000 dotázaných manažerů zhodnotilo současnou situaci svých firem i výhled na příštích šest měsíců jako horší. "Situace německé ekonomiky se zhoršuje," řekl šéf Ifo Clemens Fuest.
Nejen výzkumníci Ifo předpovídají, že HDP v aktuálním třetím čtvrtletí opět klesne. Podle hlavního ekonoma Jörga Krämera je situace jasná. "Bohužel není naděje na zlepšení," řekl Krämer agentuře Reuters.
Alexander Krüger ze společnosti Hauck Aufhäuser Lampe Privatbank to vidí stejně. "Problém je v tom, že ekonomická produkce se stále pohybuje kolem úrovní před pandemií," míní Krüger. V jiných zemích, také v eurozóně, je přitom výroba už často vyšší.
"Německo jednoznačně zaostává za evropským ekonomickým vlakem,“ řekl Jens-Oliver Niklasch z Landesbank Baden-Württemberg (LBBW).
A extrémně špatně si země vede nejen v rámci eurozóny, ale i ve srovnání s jinými průmyslově vyspělými zeměmi. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) bude Německo letos jedinou velkou zemí, jejíž ekonomika klesne. Největší obavy nyní vyvolává průmysl, který byl pýchou země. Představuje poměrně velký podíl na HDP, kolem 24 procent, a dlouhodobě trpí celosvětovým propadem. Snížení poptávky ze strany zahraničních zákazníků pociťují zejména odvětví silně závislá na exportu, jako je strojírenství a automobilový průmysl.
Očekávané oživení důležitého čínského trhu po pandemii covidu-19 nenastalo, protože Číňané také raději šetří. V současné době se německé výrobní společnosti stále vzpamatovávají z velkého nahromadění objednávek a obrovských problémů v dodavatelském řetězci, které se navršily v důsledku pandemie. Tyto objednávky by však měly být brzy vyřízeny a nové přicházejí stále méně často. Od března do května se objednávky oproti předchozím třem měsícům snížily o něco přes šest procent.
Pokles německé ekonomiky má mnoho příčin. Jednou z nich je měnová politika centrálních bank. Strážci měn se výrazným zvyšováním úrokových sazeb snaží omezit inflaci. To zvyšuje náklady na úvěry pro podniky a spotřebitele. Také se tak brzdí stavebnictví, které je pro Německo důležité, a klesá ochota firem investovat. Účelem zvyšování úrokových sazeb je ale právě "zpomalení" ekonomické dynamiky.
Se stejnou situací se přitom musejí vypořádat i další země eurozóny, jako je Francie a Španělsko, které jsou na tom ale lépe. "Všichni naši evropští sousedé mají dynamičtější hospodářské cykly,“ říká Moritz Schularick, nový prezident Kielského institutu pro světovou ekonomiku (IfW).
Rozvoj německé ekonomiky brzdí spíše problémy strukturálního charakteru. Kdysi úspěšný obchodní model (dovoz levné energie - hlavně z Ruska - levné materiály, jejich zpracování a export kvalitního drahého zboží) už nefunguje. Několik krizí v posledních letech (pandemie covidu-19, problémy dodavatelského řetězce, ruská válka na Ukrajině a její důsledky) nemilosrdně odhalily slabiny německého obchodního modelu. Jejich seznam je ale ještě delší. Podniky s vysokou spotřebou energie (a není jich málo) trpí vysokými náklady na energii. Ti, kteří přesunuli výrobu, se nevracejí. Drahá energie je však jen jedním z problémů.
Aktuální studie DZ Bank poukazuje především na ohrožení německého sektoru malých a středních podniků – běžně označovaného jako "páteř německé ekonomiky". Autoři studie uvádějí silný mix nevýhod: kromě cen energií je zmiňován nedostatek specializované pracovní síly, ale také přehnaná byrokracie, vysoké daně a chátrající infrastruktura včetně průtahů v procesu digitalizace. Dalším faktorem je stárnutí populace. Jak nedávno řekl prezident Německé obchodní a průmyslové komory Peter Adrian agentuře DPA: "Téměř celá naše ekonomika postrádá důvěru v ziskovost investic tváří v tvář vysokým nákladům a někdy i protichůdným předpisům v Německu."
Možné východisko z tohoto dilematu představuje Schularick v článku na webu IfW: "Pokud se Německo nechce stát 'nemocným mužem Evropy‘ musí znovu odvážně nasměrovat své úsilí do průmyslových odvětví budoucnosti místo toho, aby za miliardy bojácně udržovalo energeticky náročná průmyslová odvětví z minulosti." Schularick také tvrdí, že se musí rychle odstranit deficity a promarněné příležitosti z poslední dekády. "Je čas řešit podivnou zaostalost ve všech digitálních oblastech, prudký pokles akceschopnosti státu, zaostalost veřejné infrastruktury a nedostatek životaschopné strategie, jak zlepšit nedostatek bytů a podpořit imigraci, abychom čelili dopadům stárnutí pracující populace," upozorňuje expert IfW.