Hlavní trhy nervózně přešlapují na místě a vyčkávají na významnější impuls. Skokový nárůst tržních výnosů v souvislosti se snížením ratingu amerického vládního dluhu je zdá se zapomenut – desetiletý papír se vrátil zpět k hranici 4,0 %. Akciové trhy sice mírně ztrácejí, v zásadě však drží dobyté pozice z posledních měsíců. Větší rozkolísanost by dnes mohlo přinést nejdůležitější makro číslo tohoto týdne – výsledek americké inflace za červenec.
Právě inflace a data z trhu práce budou pro Fed těmi hlavními vstupy pro zářijové rozhodování o úrokových sazbách. Meziroční míra inflace dle našeho odhadu v červenci znovu zrychlila z 3,0 % na 3,4 %, primárně zásluhou slábnoucího bazického efektu u energetické inflace. Jádrová inflace by měla v meziročním vyjádření stagnovat okolo úrovně 4,8 %. Tržní očekávání jsou nastavena velmi blízko našich odhadů, což znamená, že pro razantnější posun na dolarové křivce (aktuálně trh dává zářijovému hiku šanci jen z 11 %) by musela inflace překvapit výrazněji směrem nahoru.
Výsledek červencové inflace bude dnes ráno publikován i v Česku. Dle našeho odhadu došlo k dalšímu zvolnění meziroční míry inflace, a to z 9,7 % na 8,7 % (meziměsíčně +0,4 %), přičemž hlavním desinflačním motorem bude stále vysoká srovnávací základna z loňského roku. Pro ČNB by nemělo jít o překvapivé číslo – sama ve své nové prognóze počítá s růstem spotřebitelských cen o 8,9 %.
Z pohledu centrální banky bude důležité, že nadále pokračuje desinflační trend. Zvolnění cenových tlaků by mělo pokračovat také v srpnu a září (lokální dno odhadujeme okolo 7 %), než se inflace znovu zvýší do pásma 8-9 % v posledních třech měsících letošního roku. Hlavním důvodem bude efekt nižší srovnávací základny způsobený zavedením úsporného tarifu, který na konci minulého roku prudce snížil ceny elektřiny. V prostředí zvýšených inflačních očekávání bude ČNB muset pečlivě vysvětlovat široké veřejnosti, že se jedná o statistický šum, nikoli o opětovné vzedmutí inflační vlny. Každopádně půjde o důvod, proč ČNB zůstane velmi opatrná ohledně snižování sazeb, jehož začátek nadále očekáváme na přelomu tohoto a příštího roku.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna se od ukončení intervenčního režimu obchoduje v relativně úzkém pásmu 24,20-24,30 EUR/CZK a zatím jí chybí výraznější impuls k posunu jedním, či druhým směrem. Dnešní inflační čísla v tuzemsku (viz úvodník) by k větší rozkolísanosti vést neměla, ostatně podobně jako v předešlých měsících. Koruna se při absenci „garance“ ze strany ČNB naopak musí mít na pozoru v souvislosti s dnešním výsledek americké inflace, resp. možného nárůst averze k riziku na hlavních trzích.
Podobně nepříjemný by pro korunu mohl být opětovný nárůst cen zemního plynu v Evropě. Cena evropského benchmarku TTF včera skokově vzrostla o téměř 30 % na 40 EUR/MWh v souvislosti s možnou stávkou těžařů v Austrálii. Vedle přímého dopadu by na korunu mohla dolehnout i případná horší regionální nálada, pokud by se pod tlak dostal maďarský forint, který býval na výkyvy v cenách plynu zvláště citlivý.
Eurodolar
Eurodolar se od začátku týdne obchoduje vcelku poklidně lehce pod hladinou 1,10 a včerejšek nebyl při absenci výraznějších stimulů výjimkou. Čínská deflace (spotřebitelské ceny klesaly v červenci o 0,3 % meziročně) se víceméně čekala a trhy tak nerozhodila.
Dnes odpoledne (14:30) se trh soustředí na údaje o americké inflaci za červenec. Očekává se růst cen o 0,2 % meziměsíčně, což vzhledem k bazickým efektům znamená zrychlení meziroční inflace ze 3,0 % na 3,3 %. Kromě toho budou zveřejněny i týdenní statistiky z trhu práce.
Akcie
Zámořské trhy začaly včerejší den obchodování poměrně nervózně, když technologický Nasdaq odepisoval i více než procento hodnoty. V průběhu obchodní seance se sice situace začala uklidňovat, do zelených čísel jsme se ale nepodívali a navíc poslední hodina přinesla opět pokles na -1,2 %. V sektorovém pohledu skončili nejhůře právě informační technologie (-1,5 %) a telekomunikace (-1,2 %). Nejvíce se naopak dařilo energetice (+1,2 %) a utilitám (+0,1 %). I přesto nejširší index S&P 500 vykázal 0,7% ztrátu.