Turecká centrální banka nečekaně výrazně zpřísnila svou měnovou politiku. Základní úrokovou sazbu zvýšila o 7,50 procentního bodu na 25 procent, maximum od ledna 2004. Oznámila to ve svém dnešním sdělení. Zemi se nedaří zkrotit vysokou inflaci, která se v červenci blížila 50 procentům. Na dnešní zprávu pozitivně zareagovala turecká lira, která zpevnila k euru i k dolaru. Akcie tureckých bank přidávaly kolem deseti procent.
Analytici očekávali, že centrální banka zvýší základní úrok na 20 procent. V červenci jej zvýšila o 2,50 procentního bodu, což bylo méně, než se čekalo.
Centrální banka se pod vedením nové guvernérky Hafize Gaye Erkanové vrací k tradičnějším postupům boje s inflací. Donedávna ji ovlivňoval prezident Recep Tayyip Erdogan, který prosazoval, aby centrální banka úroky navzdory vysoké inflaci snižovala.
Dnešní zvýšení základních úroků je už třetí od května, kdy byl Erdogan znovuzvolen prezidentem. Tehdy se mimo jiné zavázal, že nebude odmítat vyzkoušené tradičnější postupy, protože zemi už v posledních letech opouštěli zahraniční investoři.
Měnový výbor centrální banky nyní rozhodoval poprvé v novém složení. Koncem července byli jmenováni tři noví viceguvernéři, mezi nimiž je i bývalý poradce americké centrální banky (Fed) a bývalý hlavní ekonom jednoho z největších soukromých věřitelů Turecka.
"Rozhodli jsme se pokračovat v procesu zpřísňování měnové politiky, abychom co nejdříve nastolili kurz dezinflace, ukotvili inflační očekávání a zamezili zhoršování cenového vývoje," uvedl měnový výbor.
Mnoho investorů si ale myslí, že centrální banka je stále příliš opatrná. Například Česká národní banka (ČNB) drží základní úrok na sedmi procentech při inflaci 8,8 procenta.
Turecká lira krátce po oznámení výrazného zvýšení základní sazby vykazovala k euru i k dolaru nárůst kurzu přibližně o tři procenta na 26,34 liry. Od začátku letošního roku ale více než 40 procent ztrácí.