Jeremy Stein učí na Harvardu a působil ve vedení americké centrální banky. Na CNBC odpovídal na dotaz, zda Fed dokáže snížit inflaci až ke svému cíli ve výši 2 %? Na prvním místě je podle ekonoma dobré připomenout, že před rokem nikdo nečekal, že by inflace klesla takovou měrou, jak se stalo. A ekonomika bude tak silná, jak je. Podle Steina tak Fed doposud odvedl velmi dobrou práci. Co další vývoj?
Stein poukázal na velký vliv vývoje na nabídkové straně ekonomiky, který podle něj k poklesu inflace výrazně přispěl. Dodal však, že si není tak jistý další „ochotou inflace klesat až ke 2 %“. Zatím je přitom trh práce silný, a to samé platí o celkové ekonomické aktivitě. Pokud by se to ale začalo měnit a trh práce slábnul, Fed se podle experta dostane do situace, kdy bude muset zvažovat obě strany svého mandátu. Tedy nejen to, jaký dopad má jeho politika na inflaci, ale také dopad na trh práce.
Stein odpovídal na otázku týkající se jeho odhadu neutrálních sazeb. Tedy sazeb, které by neměly ekonomiku stimulovat ani brzdit a podle kterých by se tudíž dalo posuzovat, jak působí sazby skutečné. CNBC uvedla, že Fed zřejmě odhaduje neutrální sazby na 2,5 %, Stein na to řekl, že „to se zdá být příliš nízko“. On sám považuje za dobrý indikátor výnosy dvouletých vládních dluhopisů, které se nyní pohybují kolem 4,5 %. Ty by podle něj mohly být rozumným odhadem výše nominálních neutrálních sazeb.
Na výši neutrálních sazeb mohou podle ekonoma působit faktory, jako jsou vládní deficity a úspory, ale vedle toho tu je i určitá setrvačnost odvíjející se od inflačního vývoje. V době nízké inflace, která se pohybovala pod 2 %, tak mohl neutrální sazby táhnou dolů samotný fakt nízké inflace a s tím spojené očekávání. Nyní by opačným směrem mohla působit zkušenost s obdobím vysoké inflace. Co globální faktory působící na inflaci a sazby?
Stein odpověděl, že existuje více teorií, proč se inflace a sazby před rokem 2020 držely nízko, podle něj ale tento vývoj nejde vysvětlit poukázáním na jeden hlavní faktor. Svou roli přitom může hrát ona setrvačnost. Příkladem může být působení nízkých sazeb na spotřebu, kdy jejich pokles může přesunout budoucí poptávku do současnosti. Zároveň tím ale zvýší nutnost držet sazby dál nízko právě proto, že dochází ke snížení budoucí poptávky.
K možnosti budoucího výrazného uvolnění monetární politiky ekonom řekl, že Fed má za úkol věnovat se i trhu práce a celé ekonomice. Pokud by tedy ekonomická aktivita trpěla, je jeho povinností na to reagovat. Poslední kolo kvantitativního uvolňování ale podle Steina ze zpětného pohledu vyznívá dost smíšeně a on sám by tak byl ohledně těchto nástrojů v budoucnosti opatrnější.
Zdroj: CNBC