Již několik týdnů víme, že dezinflace nepokračuje způsobem, ve který americká centrální banka doufala. Trhy tak nyní namísto šesti poklesů sazeb v letošním roce počítají jen s jedním, a to je z jejich strany rozumné. Pro Bloomberg to uvedl Larry Summers, podle kterého to Fed s důvěrou v další pokles inflace přeháněl.
Ekonom míní, že poslední data mimo jiné ukazují na vyšší než očekávanou inflaci v oblasti bydlení a inflace ve službách nemusí klesat tak rychle, jak se čekalo. Ale celkově nemusí nijak výrazně měnit výsledný obrázek. Ten naznačuje, že nejpravděpodobnější jsou letos sazby beze změny či jen s mírným poklesem. Větším rizikem než výrazné ochlazení ekonomiky je pak scénář, v němž by ekonomická aktivita zůstávala silná, a to by drželo nahoře i inflaci. Ke zveřejňování nových dat pak ekonom dodal, že nemusí nutně platit, že „čím více jich bude, tím více budeme vědět.“
Bloomberg doplnil ekonomova slova i následujícím grafem, který ukazuje tvorbu pracovních míst a vývoj hodinových mezd. Podle obrázku dochází k ochlazování trhu práce, ale ekonom Thorsten Slok tato čísla komentoval na CNBC s tím, že podle něj zde dojde u tvorby pracovních míst k výrazné revizi směrem nahoru.
Vedení americké centrální banky je také podle ekonoma příliš silně přesvědčeno, že monetární politika je dostatečně utažená. Summers si podle svých slov nadále nemyslí, že existuje pravděpodobnost dalšího růstu sazeb. Domnívá se však, že Fed si tvoří příliš pevné názory v době, kdy data jsou proti nim. Ve výsledku se pak těchto názorů drží příliš pevně. Příkladem může být vývoj v roce 2021 a možná i současná situace. Přesněji řečeno názor, že monetární politika je dostatečně restriktivní. To podle ekonoma jisté není a roli zde hrají faktory, jako jsou posuny neutrálních sazeb, ke kterým mohou být porovnávány sazby skutečné ve snaze zjistit míru restrikce.
Ekonom odpovídal na dotaz týkající se vývoje v Japonsku a zejména kurzu jenu. Odpověděl, že pokud se vezme v úvahu velikost finančních trhů, je zřejmé, že intervence centrální banky na měnových trzích nemá velký význam. Proti nim totiž stojí mnohem větší tok kapitálu soukromého sektoru. I tak se ale některé země v případě extrémnějších pohybů měnových kurzů k intervencím uchylují. A někdy dokonce dojde ke kýženému obratu.
Podle experta ale i v případě obratu na měnových trzích stejně nejde o přímý důsledek intervencí, ale o odraz změny na straně soukromého kapitálu. Summers pak na japonské téma navázal související úvahou o americkém dolaru. Ten je podle něj nyní extrémně silný. A síla americké měny doposud pomáhala snižovat inflační tlaky v domácí ekonomice.
Zdroj: Bloomberg