V pondělí jsme se dívali, jak akciový trh v minulosti obvykle reagoval na začátek cyklu snižování sazeb. Dnes trochu více o tom, zda by cyklus mohl začít v září letošního roku. Záříjové snížení sazeb o 25 bps totiž, zdá se, není středním názorovým proudem.
O míře současného monetárního utažení se docela diskutuje. Ještě méně než jindy je totiž jasné, kde by se mohly nacházet tzv. neutrální sazby. Tedy sazby, které ekonomiku ani nebrzdí, ani nestimulují. A ke kterým by šlo poměřit sazby současné. K této nejistotě přispívá i to, že americké hospodářství si i přes předchozí prudké zvednutí sazeb vede na straně růstu a zaměstnanosti stále velmi dobře. Jenže zde zase narážíme na problém odseparování efektu monetární politiky a efektů dalších. Nyní zejména masivních rozpočtových deficitů a fiskální stimulace.
Každopádně monetární politika v USA je velice pravděpodobně v nějaké restrikci. A klesající inflace, která zvedá reálné sazby, by tuto restrikci měla zvyšovat. Jinak řečeno, probíhá další pasivní monetární utahování. Na stranu druhou tu ale jsou celkově dost uvolněné finanční podmínky. Kdyby byly i ony v restrikci, argumenty pro pokles sazeb by byly znatelně silnější. Ale tohle je docela unikátní situace, ke které zřejmě nemalou měrou přispívají vize spojené s novými technologiemi – zvedají ceny a valuace akcií a dost možná i přispívají k poklesu rizikových spreadů na dluhopisech.
Trh práce ochlazuje, ale přesnější by možná byl výraz „normalizuje“. Což není zdaleka jen hra se slovy – ochlazování z normálu po snížení sazeb volá, ochlazování k normálu samo o sobě ne. Co vývoj ekonomické aktivity? Nedávno jsem tu ukazoval predikce , podle kterých bude aktivita po zbytek letošního roku výrazně sílit a pak růst klesne k 2 %. Konsenzus vidí vlnu opačně – letos růstový útlum a pak nájezd na úroveň 2 %.
Jak to v takové jednoznačně nejednoznačné situaci vidí ekonomové z Wall Street? Odpověď najdeme v následující tabulce. A z ní je zřejmé, že s poklesem sazeb v září se hodně počítá. A 25 bps dokonce není převažujícím názorem. Ve světle oněch smíšených signálů by se ona pětadvacítka dala snad považovat za kompromis, střední cestu. Ale většina hovoří o půl procentním bodu:
Zdroj: X
O poklesu sazeb o 50 bps hovoří i zmíněný a následující graf ukazuje zřejmě jeden z hlavních důvodů. Jde o vývoj jádrové PCE inflace a index, který GS používá pro vlastní sledování a odhad inflace na této úrovni. Podle něj by se měla už nyní dostávat k cíli centrální banky ve výši 2 %:
Zdroj: X
Na závěr jen zmínka o tom, že míra spekulací o sazbách nemusí odpovídat tomu, jaký mají sazby skutečný vliv na hodnotu akcií. Což se konec konců jasně ukazuje celý letošní rok - silně osekávaná očekávání ohledně poklesu sazeb jdou ruku v ruce se sílícím trhem. O něm totiž rozhodují sazby Fedu jen nepřímo, přímo do něj promlouvají sazby dlouhodobé a očekávaný růst zisků.