Kielský institut pro světové hospodářství (IfW) předpokládá, že německá ekonomika bude v letošním roce pokračovat v poklesu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle podzimního výhledu institutu sníží o 0,1 procenta. V letním výhledu přitom IfW předpokládal, že německá ekonomika letos vykáže nárůst o 0,2 procenta.
S návratem německého hospodářství k růstu tak nyní institut počítá až v příštím roce. HDP by se navíc podle nové prognózy měl napřesrok zvýšit pouze o 0,5 procenta, zatímco v letním výhledu IfW předpovídal nárůst o 1,1 procenta. V loňském roce německá ekonomika klesla o 0,3 procenta.
"Německá ekonomika klopýtá k bezkrevnému oživení, zčásti proto, že hospodářská politika není schopna nastavit spolehlivý kurz," uvedl Sefan Kooths, který řídí hospodářský výzkum IfW.
Spolkový statistický úřad minulý týden potvrdil, že ve druhém čtvrtletí německý HDP klesl o 0,1 procenta oproti prvnímu kvartálu, ve kterém vzrostl o 0,2 procenta. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá.
"Německá ekonomika čím dále více čelí krizi, která není pouze cyklická, ale také strukturální," uvedl prezident institutu IfW Moritz Schularick. Poukázal mimo jiné na negativní hospodářské dopady rozpočtových škrtů a upozornil, že obrat v měnové politice Evropské centrální banky (ECB) přišel pro Německo příliš pozdě.
"Stará klíčová odvětví se navíc příliš dlouho bránila změnám a diskuse o azylové politice komplikuje dialog ohledně potřebě ekonomiky přilákat kvalifikované pracovníky ze zahraničí," prohlásil Schularick. "Dokud to tak půjde dál, budeme sledovat, jak se náš růstový potenciál zmenšuje," dodal.
S problémy se nyní potýká například německý automobilový průmysl, který v poslední době pracuje na přechodu od automobilů se spalovacími motory k elektromobilům. Největší německá automobilka tento týden oznámila, že by mohla poprvé ve své historii přikročit k uzavírání závodů v Německu.
ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat inflaci v eurozóně pod kontrolu. Loni v říjnu zvyšování úroků přerušila, od té doby držela svou základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta. Letos v červnu se rozhodla snížit úroky o čtvrt procentního bodu, aby tak podpořila hospodářský růst v zemích používajících euro.