Pokles sazeb o 50 bazických bodů nebyl vyloženě nutný z hlediska samotné ekonomiky. Pro CNBC to uvedl Edward Yardeni z Yardeni Research, podle kterého ale takový krok o něco zvedne hospodářský růst, tudíž se projeví i na ziskovosti obchodovaných firem. Na straně očekávaných zisků přitom podle experta na trhu nepanuje iracionalita. Ovšem valuace se drží vysoko. Yardeni tak dodal, že by „preferoval, kdyby akciový trh po určitou dobu stagnoval, ale trh mu nikdy nenaslouchá a radši dál roste.“
V základním scénáři Yardeni počítá s tím, že index S&P 500 se dostane do konce roku na 5800 bodů. Uvažuje ale také o tom, že se bude opakovat vývoj z devadesátých let a pak mají akcie před sebou silnější růst. V recesi a medvědí trh pak ekonom nyní nevěří. Klesající sazby by pak měly přinést rozšiřování akciové rally na větší počet titulů, k čemuž dochází už nyní a tento trend by měl pokračovat.
Sara Naison-Tarajano z Private Wealth na CNBC uvedla, že americká centrální banka snížila sazby o 50 bazických bodů proto, že její pozornost se přesouvá ze snižování inflace k vývoji nezaměstnanosti. Větší skok sazeb směrem dolů pak mohl být i odrazem toho, že do dalšího zasedání FOMC zbývá sedm týdnů a Fed se tudíž snažil vytvořit si určitou „pojistku“ proti tomu, že by pokles sazeb nebyl v tuto chvíli dostatečný.
Naison-Tarajano tedy nevnímá pokles sazeb o 50 bazických bodů jako varovný signál, který by říkal, že ekonomický vývoj jde špatným směrem. K tomu pracuje se základním scénářem, ve kterém nepřichází recese a spotřebitel zůstává v dobré kondici i kvůli slušnému růstu mezd. Naison-Tarajano k tomu dodala, že americké akcie jsou v současné době stále nejlepším investičním aktivem. Přitom se podobně jako Yardeni domnívá, že jejich růst by měl získávat širší základnu včetně akcií střední velikosti, které dosahují ziskovosti a jejichž valuační násobky mají potenciál k růstu. Nicméně Naison-Tarajano podle svých slov neříká svým klientům, aby se „hrnuli na akciový trh“, jen postupně přidávali atraktivní tituly.
Bank of America v následujícím grafu srovnává výkony různých skupin aktiv poté, co v minulosti došlo k prvnímu snížení sazeb. Podle obrázku takový vývoj vedl do roka po prvním poklesu sazeb k lepším výsledkům růstových akcií a akcií menších firem. Lépe než akcie si přitom vedly dluhopisy:
Zdroj: X
Během jednoho roku po prvním snížení sazeb se ale vývoj znatelně mění, například během prvního měsíce si vedou lépe hodnotové akcie a akcie velkých společností. Tři a šest měsíců po poklesu sazeb zase dluhopisy za akciemi zaostávají.
Zdroj: CNBC