„Moje hodnocení rizik je mírně protiinflační, tedy jdoucí ve směru potřeby rychlejšího poklesu domácích úrokových sazeb ve zbytku letošního roku,“ uvádí člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub v prezentaci, zveřejněné na webu centrální banky. Bankovní rada ČNB na svém jednání 25. září 2024 snížila měnověpolitické sazby o 25 b. b. Pro toto rozhodnutí hlasovalo 6 členů bankovní rady. „Já osobně jsem hlasoval pro snížení o 50 b. b.,“ připomíná Holub. Další měnověpolitické jednání ČNB bude na pořadu dne 7. listopadu 2024 a jeho součástí bude nová prognóza – podzim 2024.
Bankovní rada ČNB vyhodnotila v září rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako zhruba vyrovnaná.
Mezi proinflační rizika zpráva řadí zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru, případný nadměrný růst celkových výdajů veřejného sektoru, vyšší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb či možné zrychlení tvorby peněz v ekonomice plynoucí z případného výrazného oživení úvěrové aktivity na realitním trhu.
Jako protiinflační riziko vidí pak ČNB zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé a potažmo české ekonomiky, což se promítá i do výhledu dalšího snižování sazeb klíčových centrálních bank.
„Moje hodnocení rizik je mírně protiinflační, tedy jdoucí ve směru potřeby rychlejšího poklesu domácích úrokových sazeb ve zbytku letošního roku,“ uvádí v prezentaci Holub.
Jaké jsou jeho podrobnější důvody pro rychlejší pokles sazeb? „ Inflace i její výhled poblíž cíle spolu s mírně protiinflačními riziky dovolují návrat k vpředhledícímu přístupu k měnové politice se zaměřením na střednědobý horizont. Jemné dolaďování na základě příchozích dat nemá v aktuální situaci význam vzhledem k transmisním zpožděním. Měnověpolitická inflace se na horizontu měnové politiky nachází mírně pod cílem. Ekonomika je pod svým potenciálem a oživuje jen pozvolna. Celý letošní rok byla fiskální politika restriktivní a viditelně brzdila oživení ekonomiky zejména skrze spotřebu domácností. Snižování sazeb ECB i Fedu snižuje riziko výrazného oslabení koruny, zahraniční poptávka je slabá. Negativní dopady případné nadměrně přísné měnové politiky by se projevily v nižším ekonomickém růstu a pohybu inflace pod cílem,“ vyjmenovává Tomáš Holub důvody pro své přesvědčení o potřebě agresívnějšího poklesu sazeb ve zbytku roku.