Tomáš Holub: Moje hodnocení rizik jde směrem rychlejšího poklesu sazeb ČNB ve zbytku roku

„Moje hodnocení rizik je mírně protiinflační, tedy jdoucí ve směru potřeby rychlejšího poklesu domácích úrokových sazeb ve zbytku letošního roku,“ uvádí člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub v prezentaci, zveřejněné na webu centrální banky. Bankovní rada ČNB na svém jednání 25. září 2024 snížila měnověpolitické sazby o 25 b. b. Pro toto rozhodnutí hlasovalo 6 členů bankovní rady. „Já osobně jsem hlasoval pro snížení o 50 b. b.,“ připomíná Holub. Další měnověpolitické jednání ČNB bude na pořadu dne 7. listopadu 2024 a jeho součástí bude nová prognóza – podzim 2024.

Bankovní rada ČNB vyhodnotila v září rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako zhruba vyrovnaná.

Mezi proinflační rizika zpráva řadí zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru, případný nadměrný růst celkových výdajů veřejného sektoru, vyšší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb či možné zrychlení tvorby peněz v ekonomice plynoucí z případného výrazného oživení úvěrové aktivity na realitním trhu.

Jako protiinflační riziko vidí pak ČNB zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé a potažmo české ekonomiky, což se promítá i do výhledu dalšího snižování sazeb klíčových centrálních bank.

„Moje hodnocení rizik je mírně protiinflační, tedy jdoucí ve směru potřeby rychlejšího poklesu domácích úrokových sazeb ve zbytku letošního roku,“ uvádí v prezentaci Holub.

Jaké jsou jeho podrobnější důvody pro rychlejší pokles sazeb? „ Inflace i její výhled poblíž cíle spolu s mírně protiinflačními riziky dovolují návrat k vpředhledícímu přístupu k měnové politice se zaměřením na střednědobý horizont. Jemné dolaďování na základě příchozích dat nemá v aktuální situaci význam vzhledem k transmisním zpožděním. Měnověpolitická inflace se na horizontu měnové politiky nachází mírně pod cílem. Ekonomika je pod svým potenciálem a oživuje jen pozvolna. Celý letošní rok byla fiskální politika restriktivní a viditelně brzdila oživení ekonomiky zejména skrze spotřebu domácností. Snižování sazeb ECB i Fedu snižuje riziko výrazného oslabení koruny, zahraniční poptávka je slabá. Negativní dopady případné nadměrně přísné měnové politiky by se projevily v nižším ekonomickém růstu a pohybu inflace pod cílem,“ vyjmenovává Tomáš Holub důvody pro své přesvědčení o potřebě agresívnějšího poklesu sazeb ve zbytku roku.